Nový Památník válečným veteránům byl představen veřejnosti autorkou

Památník válečným veteránům v parku Československých letců v Ostravě tvořený třemi kužely, kolem kterého již pár týdnů zkoumavě chodí řada lidí, byl po dokončení představen veřejnosti. Centrální místo důstojně připomíná všechny veterány, kteří nasazovali, nasazují a budou nasazovat své životy v boji za svobodu a demokracii. Návrh památníku vzešel z výtvarně-architektonické soutěže, kterou organizovalo město Ostrava a uspěla v ní sochařka Pavla Sceranková.

„Záměr jako takový vzešel z iniciativy Armády ČR, město Ostrava tento úkol přijalo s podmínkou realizace díla prostřednictvím soutěže. Samotná soutěž, dlouhodobé diskuse nad zadáním i návrhy ukázaly, o jak nelehký úkol se jedná. Pokud jsme však nechtěli prvoplánové řešení, museli jsme tomu věnovat čas a dát důvěru odborné části poroty i autorce. Vyplatilo se to. Nový památník je dynamický, působí nadčasově, autoři zachytili i zkušenosti veteránů v textech na okruží. Komentáře účastníků bojů jsou symbolické a mnohé jistě povedou k zamyšlení. Teď možná víc než kdy jindy,“ konstatovala náměstkyně primátora Zuzana Bajgarová.

Autorkou realizace je sochařka Pavla Sceranková, na uměleckém řešení se podílel také spisovatel a básník Ondřej Buddeus. Památník byl vybudován dle jejich návrhu, který zvítězil ve výtvarně-architektonické soutěži. Nový památník tvoří tři kužely, se kterými může návštěvník pohybovat v žulových drahách a měnit tak význam slov, umístěných na okruží. Kužely putující v prostoru jsou symboly lidí, vracejících se z válečných cest a hledajících své místo. Získané zkušenosti z války jejich hledání uzavírá v kruhu, objekty tak nemají své pevné místo, trochu „překáží,“ nikoliv proto, že by byly zbytečné, ale proto, že pro ně neexistuje místo, jež by odpovídalo zažitým zkušenostem. Největší kužel představuje mimořádnou situaci války, druhý reflektuje všednodennost. Nejmenší objekt prezentuje situaci tady, po konfliktu, tematizuje mlčení, to, o čem nelze hovořit.

„Chtěla jsem vytvořit takové místo paměti, do kterého může divák vstoupit a symbolicky v něm projít kus cesty společně s těmi, kteří nesou zkušenost války a jsou ochotni položit svůj život za hodnoty, které sdílí naše společenství,“ říká Pavla Sceranková. Ondřej Buddeus dodává: „Snažili jsme se, aby výběr výrazů, obratů a motivů byl věcný, důstojný, s naprostým respektem k bojovnicím a bojovníkům, jejich příběhům a zkušenostem, vojenským i osobním hodnotám a abychom se – slovy jednoho z veteránů – nedopustili žádného ‘hraní na city’.“

Objekty jsou opatřeny slovy veteránů a zachycují jejich osobní zkušenost i kolektivní příběh. Návštěvník tak má symbolickou možnost sdílet zkušenost veteránů. Tvůrci vedli rozhovory s válečnými veterány z novodobých konfliktů po roce 1989 (Afghánistánu, Mali, Balkánu…) a 2. světové války. Zdrojem cenných informací byly i rozhovory, jež zaznamenává projekt Paměť vojáka – příběhy zahraničních operací Vojenského historického ústavu, dokumentujících události z novodobých misí. Slova válečných veteránů odlišují ostravský památník od jiných, zpravidla nesoucích jména padlých či různé citáty. Texty umístěné na okruží se po setmění rozsvítí.

Sochařka Pavla Sceranková je absolventkou Akademie výtvarných umění v Praze, působila např. Kanadě, Maďarsku aj. Její plastiky se vyznačují estetickou autonomií a čistotou, často se váží ke

konkrétnímu místu a mnohdy vyzývají diváka k součinnosti. Je autorkou řady samostatných výstav v renomovaných galerijních institucích. Ondřej Buddeus absolvoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, je nositelem Ceny Jiřího Ortena nebo Magnesia Litera, jeho texty byly přeloženy do řady jazyků. V současnosti působí na Akademii výtvarných umění v Praze.

„V roce 2013 byl poprvé veřejně komunikován návrh na výstavbu Památníku válečným veteránům, který by spojil tři etapy historie našeho veteránství, a poprvé by v rámci České republiky připomínal i vojáky Armády České republiky – naše novodobé veterány. Výsledná podoba památníku je nejen připomenutím vojáků, kteří v minulosti prošli válečnými konflikty, kteří jsou aktuálně příslušníky armádních misí, ale svojí nadčasovostí je i dílem, které bude vždy vyjadřovat respekt vojákům, kteří budou plnit své úkoly při nasazení v zahraniční,“ řekl plukovník Jaroslav Hrabec, který je autorem myšlenky vybudování památníku.

Výroba památníku byla zahájena v září roku 2021 a instalace pak byla dokončena v květnu 2022. Samotné realizaci díla předcházela soutěž. Nejprve v roce 2019, kdy přesto, že bylo doručeno 27 návrhů, tak žádný z nich nenaplnil očekávání poroty a nebyl tedy vybrán. Soutěž byla zrušena s doporučením na úpravu. Město tak v roce 2020 vyhlásilo soutěž novou. Porota složena jak z uznávaných zástupců umělecké sféry (např. Petr Dub, umělec a pedagog, Marie Foltýnová, historička umění a kurátorka veřejné plastiky, Kurt Gebauer, sochař a pedagog), tak ze zástupců Armády České republiky a veřejné správy jako nejvhodnější návrh vybrala dílo Pavly Scerankové a Ondřeje Buddeuse.

Autoři dílo nejen navrhli, ale také jako celek projekčně připravili a zrealizovali. Vítězný návrh doznal dílčích úprav v důsledku požadavků dotčených subjektů. Například původní umístění jednoho z kuželů do tělesa chodníku muselo být změněno, s ohledem na existenci inženýrských sítí a kořenových systémů stromů byly zmenšeny průměry drah a kuželů. Náklady na vybudování památníku činily 5 240 000 korun (včetně DPH), přičemž většinu hradilo město Ostrava. Dílčími příspěvky se podílejí prostřednictvím dotace Moravskoslezský kraj (700 000 korun) a městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz (500 000 korun). Částka zahrnuje náklady na soutěž, služby technického dozoru, náklady na projekt a samotnou realizaci. Památník byl umístěn v parku registrovaném jako významný krajinný prvek, plocha skýtá vzrostlou zeleň, je obklopen obytnou zástavbou i administrativními bloky a hojně využíván rezidenty.

(ab)