Kalendárium města Ostravy na 43. týden od 23. října do 29. října

Autosave-File vom d-lab2/3 der AgfaPhoto GmbH

26. 10. 1930

Dne 26. října 1930 se narodil v Janovicích nad Úhlavou (o. Klatovy) Karel Jiřík, archivář, historik a ředitel Archivu města Ostravy (zemřel 25. 5. 2015 v Ostravě). Místo ředitele v archivu získal v roce 1961. O dva roky později začal vydávat sborník Ostrava, který vychází i v současné době. V rámci oslav 700. výročí založení Ostravy (1967) spolu s historičkou B. Pitronovou redakčně připravili první syntézu dějin města pod názvem Dějiny Ostravy. V období normalizace byl v r. 1972 z funkce ředitele odvolán. V archivu působil i nadále jako archivář až do začátku roku 1990, kdy se na dva roky vrátil do ředitelské funkce. Jeho zásluhou vyšly v r. 1993 modernější a rozsáhlejší Dějiny Ostravy, za níž obdržel autorský kolektiv v roce 1996 Cenu města Ostravy. Před odchodem do penze pracoval v archivu jako kronikář města Ostravy.

27. 10. 1837

Ke dni 27. října 1837 se váže zápis faráře v moravskoostravské úmrtní matrice, ve kterém je poprvé uvedena jako příčina úmrtí popálení ve Vítkovických železárnách. Jednalo se o pracovní úraz mistra taviče Pavla Sýkory, jenž pocházel ze Świętochłowic (dnes v Polsku) a do Vítkovic přišel za lepším výdělkem. Své zkušenosti s hutním provozem získal v huti v Königshütte (dnes Królewska Huta, v blízkosti Katowic v Polsku), kde se již v 1. polovině 19. století využívaly moderní metody při výrobě železa. Odtud také přišlo do Vítkovic několik odborníků. P. Sýkora byl v huti vážně popálen tekutým železem, pravděpodobně 25. 10. 1837, neboť v tento den pořídil poslední vůli. Zemřel 27. 10. a pohřben byl o dva dny později na moravskoostravském hřbitově u kaple sv. Lukáše.

28. 10. 1925

Dne 28. října 1925 byl v parčíku u obecné školy v Kunčicích nad Ostravicí slavnostně odhalen památník věnovaný T. G. Masarykovi a obětem 1. světové války. Při odhalení měl hlavní proslov předseda přípravného výboru pro postavení památníku Antonín Knězek. Busta prezidenta z bílého pískovce pocházela z dílny sochařů Čeňka Palíka a Rudolfa Vávry. Součástí sochy byl mramorový podstavec s reliéfem legionářů a nápisem „Našemu osvoboditeli a těm, kteří se svobody nedočkali“. Pod nápisem se nacházel letopočet 1914-1918 a na bocích podstavce jména padlých legionářů. Památník se v této podobě nedochoval, současná busta T. G. Masaryka pochází z roku 2015 a je dílem restaurátora Jakuba Gajdy.

Zpracoval: Archiv města Ostravy