Ve výběhu prasat visajánských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava mohou návštěvníci vidět celkem pět jedinců. Je mezi nimi i mládě tohoto vzácného filipínského druhu, které přišlo na svět 28. května. Pohlaví selete zatím není známo, nicméně se má čile k světu a jeho matka o ně příkladně pečuje.
Rodinu prasat visajánských najdou návštěvníci v blízkosti expozice Na statku. Kromě mláděte tvoří skupinu chovný pár, starší mládě (samička) tohoto páru z roku 2021 a pak stará samice (matka chovné samice), která je v Ostravě od roku 2012, kdy zoo s chovem tohoto vyhubením ohroženého druhu začala. Během této doby se podařilo odchovat osm mláďat. Podobně jako mláďata jiných druhů prasat má i toto ochranné zbarvení v podobě kontrastního pruhování srsti, které časem zmizí.
Prase visajánské patří ve své domovině k druhům, kterým hrozí v důsledku lidské činnosti úplné vyhubení. V Červeném seznamu (IUCN Red List of Threatened Species) je zařazeno do kategorie „kriticky ohrožený“ (Critically Endangered), což je poslední kategorie před kategorií „vyhubený v přírodě“ (Extinct in the Wild). Chov v zoologických zahradách tak sehrává klíčovou roli při záchraně druhu, protože tato prasata mají jen malý krůček k tomu, aby v budoucnu vymizela z přírody úplně.
Prasata visajánská v Zoo Ostrava zachycuje video.
Prase visajánské (Sus cebifrons negrinus) je endemitem Západních Visajských ostrovů. V současné době přežívá již jen na ostrovech Negros (3. největší filipínský ostrov) a Panay. Jeho přirozeným prostředím jsou deštné lesy, které však rychle mizí v důsledku přeměny krajiny zejména na zemědělskou půdu. Kromě ztráty prostředí je jeho největší hrozbou nadměrný lov a křížení s jinými druhy prasat. V jídelníčku prasete visajánského převládají hlízy, kořínky, nejrůznější plody, ale také drobní bezobratlí živočichové. Potravu hledá důkladným přerýváním půdy svým dlouhým a na pachy citlivým rypákem. Kypřením půdy a následným rozséváním semen v trusu společně s výživným hnojivem si vysloužil označení pralesní zahradník, čímž plní ve své domovině významnou ekologickou úlohu při obnově lesa.
Foto: autoři Monika Vlčková (foto) a Enrico Gombala (video).
(ab)
