Kalendárium města Ostravy na 11. týden (od 14. března do 20. března 2022)

Kalendárium historických událostí města Ostravy

15. března 1922

Tehdy byla uveřejněna statistika bezvěreckého hnutí na Ostravsku. Župní organizace Sdružení sociálnědemokratických bezvěrců v Moravské Ostravě sdružovala ve 40 sekcích 4 175 členů. Kromě tzv. kacířských večírků, divadelních představení a nesčetného množství přednášek uspořádali v roce 1921 28 táborů a 50 necírkevních pohřbů. Ostravsko patřilo k centrům československého bezvěreckého hnutí a nejvýznamnějším duchovním oponentům křesťanských církví.

15. března 1972

Toho dne byl zastaven provoz Žofínské huti v Ostravě (stála za dnešním Národním divadlem moravskoslezským), když v 11.57 hod. provedla parta taviče Šimona Siroty poslední odpich. „Žofínku,“ jak ji Ostravané běžně říkali, začala v roce 1871 stavět První rakousko-uherská vysokopecní společnost. Tato huť skotského typu měla produkcí překonat vše, co tehdy v českých zemích i v celé habsburské monarchii v oboru existovalo, denně 100 tun surového železa. V roce 1873 byla huť dokončena, ale až do roku 1880 kvůli hospodářské krizi a nedostatku odbytu byla mimo provoz. Huť posléze odkoupilo Vítkovické horní a hutní těžířstvo, rozšířilo ji a učinilo jedním z provozů Vítkovických železáren. Před svým zrušením Žofínská huť produkovala ročně až 500 tun železa, zaměstnávala 260 lidí a za dobu své existence vyprodukovala více než 8,5 mil. tun surového železa. Huť svojí polohou přímo v centru města představovala pro obyvatele i nadměrnou ekologickou zátěž, vedle zvýšené hladiny hluku to byly zejména zdraví škodlivé exhalace. Jen za rok 1966 vyprodukovala na 1600 tun prachu. Vysoké pece a objekty někdejší Žofinské hutě byly demolovány v r. 1975, jediným zachovaným pozůstatkem je Trojhalí na Nové Karolině.

19. března 1924

Právě tehdy, krátce po 11.30 hodin došlo k velké explozi v největším skladišti třaskavin akciové společnosti Eruptiva v Heřmanicích, která zásobovala všechny doly v revíru. Nad Slezskou Ostravou se objevil sloup kouře vysoký asi 50 metrů skladiště a okolí bylo úplně zničeno. Prachárna, zřízená na 20 tisíc kilogramů výbušnin, v níž bylo asi 9 000 kg byla postavena u lesíka Korunka a obklopena valem. Ze skladiště nezbylo vůbec nic, jen hluboký kráter. Oběťmi se stal skladníkův syn, jeden dělník a povozník, jejich těla byla úplně roztrhána. Zraněno bylo asi 35 osob, zejména v dělnické kolonii, která stála asi 200 až 250 kroků od skladiště, ale také v Moravské Ostravě, Slezské Ostravě a v Přívoze. Řada velkých výkladních skříní byla vyražena a většina zranění pocházela od skla. V kolonii byly odneseny všechny střechy, demolován nábytek, rozbito nádobí a potrhány peřiny. Další den přijeli do Moravské Ostravy vyšetřovatelé z ministerstva národní obrany a ministerstva veřejných prací. Příčinu se nepodařilo vyšetřit, neboť svědci výbuch nepřežili. Pravděpodobně se jednalo o neopatrnou manipulaci s třaskavinou.

Zpracoval: Archiv města Ostravy

(ab)