Rodičovskou premiéru zažívá pár jeřábů bělošíjích. Tento vzácný ptačí druh je v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava chován od roku 2007, rodičovský pár byl sestaven o deset let později. Poprvé zahnízdil v roce 2019, ale vejce byla neoplozená. Po opakovaných nezdarech snesla letos samice první oplozená vejce, ze kterých se koncem června vylíhla dvě mláďata. Zoo Ostrava je jednou ze čtyř evropských zoo, kde v letošním roce jeřábi bělošíjí odchovávají potomky.
Chov jeřábů bělošíjích v Zoo Ostrava začal v roce 2007 dovozem dvou samců. V roce 2017 proběhla výměna jednoho samce za samici (*2012). V témže roce byli ptáci spojeni a první hnízdění proběhlo v roce 2019. „Společně postavili hnízdo, do kterého samice snesla dvě nahnědlá vejce. Ta však byla neoplozená. V následujících dvou letech se situace opakovala. Pár dokonce v obou letech zahnízdil dvakrát, ale žádné z vajec nebylo oplozené. V letošním roce začalo hnízdní období již v březnu, kdy samec zvýšenou vokalizací a svatebními tanci lákal samici k páření. Nepřeslechnutelné troubivé zvuky se rozléhaly po celém okolí expozic Tibetu a Číny. První snůška byla opět neoplozená,“ popisuje inspektorka chovu Yveta Svobodová. V průběhu jara provedli chovatelé ve výběhu výraznou úpravu terénu a nechali jeřábům více materiálu ke stavbě hnízda (větvičky, suché listí a další rostlinné části). „Změnili jsme i krmnou dávku – používáme jiný typ granulí a zvýšili jsme podíl hmyzu,“ dodává Yveta Svobodová. Během května si opět začali budovat hnízdo z přirozeného materiálu v blízkosti jezírka, do kterého samice snesla dvě vejce, první vejce 29. května a druhé o dva dny později.
Po měsíci inkubace se 28. června vylíhlo první mládě, druhé 30. června. Mláďata jsou po vylíhnutí pokryta rezavohnědě zbarveným prachovým peřím, brzy dovedou běhat a rychle rostou. Oba rodiče zvládají svou rodičovskou premiéru velmi dobře, mláďata vodí a krmí speciální míchanou směsí sestávající ze strouhaného vařeného vejce, vařené rýže, mletého vařeného masa, krouhané zeleniny, tvrdého drobeného tvarohu, pampeliškového a jetelového listí, kopřiv a směsi pro hmyzožravé ptáky. K tomu jim chovatelé podávají množství hmyzu, především rozmražených cvrčků.
Je otázkou, zda obrat v chovu majestátních jeřábů způsobily změny ve výběhu či v krmné dávce, pravděpodobnější je, že ptáci postupně dospěli. Chovatelé si odchovu velmi cení, protože tento druh patří v přírodě k ohroženým a přestože je v rámci Evropy chován asi v 60 institucích, v letošním roce se podařilo mláďata odchovat pouze ve čtyřech zoologických zahradách (počítáno i s Ostravou).
Jeřábi bělošíjí v Zoo Ostrava obývají výběh nedaleko vstupu do zoo společně s párem morčáků bílých, párem morčáků šupinatých a párem kachniček mandarínských. „Výběh je za normálních okolností průchozí pro návštěvníky, nyní je ale uzavřen, aby měli jeřábi dostatečný klid při péči o své první potomky. Návštěvníky proto prosíme o trpělivost a jako malou kompenzaci nabízíme video zachycující jeřábí rodinu,“ uzavírá Yveta Svobodová.
Jeřáb bělošíjí (Grus vipio) dorůstá do výšky 125 cm s rozpětím křídel okolo 2 m a může vážit až 6,5 kg. Žije na travnatých územích, podmáčených loukách a bažinách v okolí sladkých vod v severovýchodním Mongolsku, severovýchodní Číně a na jihovýchodě Ruska. Je tažný, zimuje v Japonsku, Číně a Koreji. Jeho jídelníček je pestrý – živí se bezobratlými, malými obratlovci, semeny, plody a výhonky. Jeřábi uzavírají celoživotní páry. Každoroční tok je spojen se svatebním tancem, který inspiroval mnohé umělce – ptáci se navzájem klaní, mávají křídly, vyskakují do výšky a vyluzují troubivé zvuky. Díky rezonančnímu orgánu (dlouhá, do kličky složená průdušnice uložená v dutém hřebeni prsní kosti) jsou jejich hlasy daleko slyšitelné. V lidské péči se mohou dožít až 45 let. Jeřáb bělošíjí je zařazen v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN Red List) v kategorii zranitelný (Vulnerable). Početnost populace ve volné přírodě se odhaduje na 3700–4500 dospělých jedinců. Trpí zejména ztrátou vhodných hnízdišť v důsledku vysušování mokřadů.
Foto: autoři Yveta Svobodová (foto) a Enrico Gombala (foto a video).
(ab)
