Stará hyperbarická komora dosloužila, hledá se pro ni nové využití

Provoz původní hyperbarické komory v Městské nemocnici Ostrava byl zahájen 9. září 1965. Zařízení bylo první v tehdejším Československu a třetí v Evropě, po Amsterdamu a Glasgow. Desetimístnou komoru vážící zhruba 50 tun o délce 976 centimetrů a šířce 3,5 metru nahradila po 58 letech nová vícemístná kvadratická komora s kapacitou 18 míst, z toho je 14 pro pacienty. Pro staré zařízení se hledá nové využití.

„Výměnu staré komory za novou jsme začali řešit před zhruba osmi lety, o dalším osudu staré technologie vedeme s městem debaty posledních několik měsíců. Je jisté, že ani jedna strana nechce, aby komora skončila ve šrotu. Za nemocnici bychom komoru rádi zachovali v areálu jako připomínku historie s možností její prohlídky nebo i krátkého odpočinku,“ uvedl ředitel Městské nemocnice Ostrava Petr Uhlig.

Hyperbarická komora v Městské nemocnici Ostrava je stále jediná pro celou Moravu i Vysočinu. Od zahájení jejího provozu v roce 1965 do konce loňského roku v ní přes 21 tisíc pacientů absolvovalo téměř 266 tisíc kyslíkových terapií.

„Od začátku března je v Městské nemocnici Ostrava v provozu nová hyperbarická komora. Tu starou proto nabízíme darem takovému zájemci, který pro ni najde smysluplné využití, aby mohla sloužit co nejširší veřejnosti. Oslovili jsme například Svět techniky v Dolních Vítkovicích a Národní technické muzeum, odmítli nás s odůvodněním, že exponát je velký a těžký a nezapadá do jejich koncepce,“ uvedl ostravský investiční náměstek Břetislav Riger. Doplnil, že stará hyperbarická komora je umístěna v objektu, který čeká na svou demolici. „Zatím jsme ji pozastavili a hledáme. Uvědomujeme si, že náklady na vyzdvižení komory a její převoz si vyžádají finanční investici v řádu vyšších stovek tisíc, které by hradil zájemce. Za určitých okolností si umím představit, že by město se souhlasem radních a zastupitelů mohlo na přesun komory přispět,“ dodal náměstek Riger.

Bezprostředním podnětem k vybudování komory bylo důlní neštěstí, ke kterému došlo 7. 1. 1963 na dole Eduard Urx, při kterém na otravu sirovodíkem zemřelo devět horníků. Na zasedání havarijní komise zazněla informace, že při různých intoxikacích a těžkých úrazech může pomáhat léčba v hyperbarické komoře. Následovalo rozhodnutí, že se komora v Ostravě postaví.

„O komoru by mohl mít zájem třeba i některý z bohatých mecenášů a současně obdivovatelů technických exponátů, zdravotnické techniky nebo potápěčské techniky. V takovém případě by se už ale nemohlo jednat o dar,“ doplňuje primář Centra hyperbarické medicíny Michal Hájek.

Ke slavnostnímu otevření nové komory s vyšší kapacitou a výrazně komfortnějším zázemím došlo 1. března 2024. Zařízení vybavené veškerou specializovanou zdravotní technikou pro ošetřování kriticky nemocných pacientů stojí ve dvoupodlažní budově uvnitř nemocničního areálu. Výstavbu objektu za téměř 42 milionů korun bez DPH hradilo město Ostrava, na nákupu technologie za 36 milionů korun bez DPH se podílejí město Ostrava a Městská nemocnice Ostrava.

Pracoviště pomáhá širokému spektru pacientů. Léčba je využívána asi u 20 léčebných indikací a stavů. Jedná se o akutní i chronické indikace. Z akutních jsou to zejména dekompresní poranění u potápěčských nehod nebo vzduchové embolie do mozkových tepen, závažné akutní intoxikace oxidem uhelnatým, závažné infekce měkkých tkání či závažné drtivé úrazy končetin. Z chronických je to nejčastěji léčba pacientů s nehojícími se ulceracemi na dolních končetinách, zejména u cukrovky, a pak to jsou velmi často pacienti s takzvanou náhle vzniklou poruchou sluchu.

V celé České republice je dohromady 13 hyperbarických komor, na Moravě stále jediná v Městské nemocnici Ostrava.

(ab)