Aréna uzavírá sezonu Horváthovým Soudným dnem. Dav už prý rozsudek vynesl

Foto: Roman Polášek.

Komorní scéna Aréna zakončí letošní sezonu premiérou hry Soudný den německy píšícího rakousko-uherského dramatika Ödöna von Horvátha.

Inscenace v režii Martina Františáka zaujme odvážnou dramaturgií a mimořádným výkonem hereckého souboru Arény, který dokáže i velká společenská témata převádět do silných, lidských a hluboce osobních příběhů.

 

Když pravda nikoho nezajímá

Horváthův Soudný den z roku 1937 otevírá otázky, které jsou dnes možná ještě naléhavější než v době vzniku inscenace. Železniční přednosta Tomáš Hudetz způsobí tragickou srážku vlaků. Veřejnost z něj nejprve udělá oběť nespravedlnosti, aby jej vzápětí označila za monstrum hodné potrestání. Pravda přitom nikoho příliš nezajímá. Dav už svůj rozsudek dávno vynesl. Horváth s ironickým humorem a drtivou přesností zachycuje mechanismus veřejného odsuzování i lidskou potřebu hledat viníky.

 

V titulní roli Tomáše Hudetze se představí Vlastimil Burda, jehož civilní a zároveň mimořádně intenzivní herectví patří k oporám souboru Arény. Postavu muže zmítaného vinou, strachem i touhou po očištění doplňuje Tereza Cisovská jako paní Hudetzová a Kristýna Panzenberger Krajíčková v roli Anny, postavy, která do temného příběhu přináší citlivost i lidskost. Výrazné herecké příležitosti dostávají také Marek Cisovský, Sabina Muchová, Milan Cimerák, Michael Rozbroj, Michaela Bajgarová, Vojtěch Lipina, Josef Kaluža, Jan Chudý a Vladislav Georgiev.

 

Schopnost otevírat silná společenská témata bez laciných zkratek je jedním z poznávacích znaků Komorní scény Aréna. Režisér Martin Františák inscenaci předkládá nejen jako drama o vině a trestu, ale také jako výpověď o dnešní společnosti, která často soudí rychleji, než je schopna naslouchat. Horváthův text získává v době sociálních sítía  anonymního veřejného lynče až mrazivou aktuálnost. Soudný den není jen příběhem jednoho člověka. Je především zkoumáním, kolik odvahy máme postavit se sami sobě a naší potřebě soudit druhé.

„V Aréně dlouhodobě stavíme na přesvědčení, že divadlo má otevírat témata, která se nás osobně dotýkají. Nutí nás přemýšlet nad našimi vlastními zkušenostmi a prožitky. Soudný den byl v Ostravě poprvé uveden 11. prosince 1937 v Německém domě. Druhé uvedení připravil režisér Josef Janíkv Divadle Petra Bezruče začátkem února 1989, tedy dvaapadesát let po premiéře. Naše nastudování vzniklo sedmatřicet let po tom Janíkově. Není to nijak oslňující frekvence, ale o to důležitější posloupnost to je,“ říká ředitel divadla Jakub Tichý.

Velmi silně podle něj působí autentický Horváthův výrok: „Nepíši proti a nepíši nikdy pro. Existují jenom dvě věci, proti kterým píši, a to je hloupost a lež. A dvě, za něž se stavím, a to je rozum a upřímnost.“ Přestože Soudný den nepatří k často uváděným titulům, každé jeho nastudování v českém prostředí vyvolalo silnou odezvu: „Jako by už tehdy psal o dnešní společnosti“.

Aréna potvrzuje svou výjimečnost

Komorní scéna Aréna se dlouhodobě profiluje jako „prémiová značka“ tuzemské divadelní scény. Sází na náročnou dramatiku, autorské interpretace a herectví založené na autenticitě a psychologické přesnosti. Také proto se zde pravidelně setkávají výrazné režijní osobnosti s jedním z nejstabilnějších a nejvýraznějších hereckých souborů v českém divadle. V českém kontextu bývá Aréna přirovnávána například k pražskému Divadlu Komedie či Divadlu Na zábradlí, zároveň si však uchovává svůj osobitý rukopis založený na mimořádně kompaktním souborovém herectví.

Premiéru Soudného dne Aréna nabídne v sobotu 6. června od 18:30. První repríza  je naplánována na úterý 9. června opět od 18:30 hodin.

(nm)