Kliničtí farmaceuti jsou součástí MNO již deset let, posuzují medikaci hospitalizovaných, ale i ambulantních pacientů

Kliničtí farmaceuti v Městské nemocnici Ostrava začínali před deseti lety ve dvou pod nemocniční lékárnou a postupně se z ní nejen vyčlenili, ale jejich řady se také rozrůstaly. Aktuálně je jich sedm a jejich každodenní práce spočívá v posuzování medikace především hospitalizovaných, ale v posledních dvou letech také ambulantních pacientů. Čeští kliničtí farmaceuti jsou vlajkovou lodí pro země střední a východní Evropy a jsou srovnáváni s USA nebo Velkou Británií, kde ale fungují už desítky let.

„Po vzoru jiných nemocnic jsme se v roce 2020 vyčlenili z nemocniční lékárny, abychom se mohli věnovat pouze práci klinických farmaceutů, tím jsme i rozšířili spektrum našich služeb a získali akreditaci. Stále není běžné, že by kliničtí farmaceuti byli součástí každé nemocnice, ale postupně nás přibývá. V republice máme asi 47 pracovišť s 200 klinickými farmaceuty, mělo by nás jednou být 1300 rozmístěných ve všech 188 zdravotnických zařízeních lůžkové péče. Nicméně u nás máme klinickou farmacii maximálně 15 let, na rozdíl od Ameriky nebo Británie, kde už začínali v šedesátých letech minulého století. Těší nás, že jsme s nimi srovnáváni,” konstatuje vedoucí klinická farmaceutka MNO Hana Nováková.

Každý den kliničtí farmaceuti městské nemocnice dochází na klinická oddělení, kde sledují léky pacientům, a pokud zjistí lékový problém, medikaci konzultují s lékařem a následně doporučují její optimalizaci. Nejčastěji upravují dávky léčiv podle funkce ledvin nebo jater, také snižují počet léků nebo je mění za bezpečnější alternativy, aby nedocházelo k interakcím a nežádoucím účinkům.

„Denně pomáháme lékařům rozklíčovat, zda za potížemi pacienta nestojí nežádoucí účinky některého z jeho léků. Čím dál tím častěji jsme ale už v začátku procesu tvorby optimálních farmakoterapeutických režimů, aby pacienti z těch léků měli hned co největší užitek, ale co nejméně nežádoucích účinků. Práce je to pro nás zajímavá, pro pacienty přínosná a plátcům zdravotní péče šetří nemalé finanční náklady za neúčelnou farmakoterapii,” doplňuje doktorka Nováková.

Přes dva roky pomáhají kliničtí farmaceuti MNO také ambulantním lékařům a jejich pacientům. Doba pro posouzení jejich medikace klinickým farmaceutem přichází tehdy, když má pacient subjektivní pocit, že už nedokáže léky správně užívat pro jejich velký počet, nebo když se mu zdá, že mu nedělají dobře nebo nezabírají tak, jak očekává.

„Pacient by se měl v takovém případě ozvat svému lékaři, který když shledá, že je to vhodné, vypíše žádanku typu K a vyšle ho k nám do ambulance. Musí mít s sebou nejen seznam aktuálně užívaných léků, ale také veškerou zdravotní dokumentaci, protože my medikaci posuzujeme v kontextu celkového zdravotního stavu nemocného. Konzultaci také často iniciují sami ambulantní lékaři, pro které je tato služba primárně určena,” uvádí Nováková.

Kliničtí farmaceuti MNO svým doporučením například vrátili do běžného života 62letou pacientku oddělení Geriatrie, která byla imobilní, nesoběstačná, tak slabá, že nemohla chodit, byla inkontinentní a depresivní. Během pár let hodně zhubla, trpěla průjmy a žádné z vyšetření neprokázalo příčinu těchto potíží.

„Při prověřování její medikace a po pohovoru s pacientkou jsme zjistili, že užívá jeden rizikový lék již pět let, což je přesně ta doba, kdy jí začaly potíže. Domluvili jsme se s její ambulantní lékařkou na vysazení léku a pacientka se stala do roka mobilní, přibrala 13 kilo a vrátila se zpět do života,“ popsala Nováková.

Kliničtí farmaceuti zároveň pacientům doporučí, jaké jídlo nebo pití jim může ve spojitosti s léky způsobovat problémy a které by proto neměli konzumovat. K jejich doporučením patří i ta obecná:

„Léky se zapíjí pouze a jedině čistou vodou. Pacienti by se měli vyhnout čaji z třezalky a zelenému čaji, jež snižují účinek řady léčiv. Riziková může být i káva, černý čaj, grepové a pomelové džusy. Citrusy nám zvyšují účinek některých léků s rizikem jejich toxicity, a čím větší citrus, tím vyšší riziko interakce. Problém může způsobit také banán. Když ho sníme v době užití léku s obsahem paracetamolu, ten pak zabere jen částečně nebo nemusí účinkovat vůbec. Vhodné je proto ponechat mezi Paralenem a banánem rozestup aspoň dvou hodin,“ zakončila svůj výčet doktorka Nováková.

Více informací o práci klinických farmaceutů zazní také v podcastu s vedoucí klinickou farmaceutkou MNO Hanou Novákovou zde:

(ab)