Odborníci z Ostravského muzea a Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity vyhodnotili data z geofyzikálního průzkumu na Landeku, který se uskutečnil v dubnu letošního roku. Cílem průzkumu bylo zjistit, zda se na návrší nacházejí dochované zděné struktury zaniklého středověkého hradu, a případně odhalit jeho přesnější dispozici a podobu.
Průzkum na Landeku byl realizován pomocí co nejméně invazivních metod. Nejprve byl proveden magnetický průzkum a následně měření terénu georadarem, který umožňuje prohlédnout strukturu zvrstvení do hloubky tří až čtyř metrů.
Cílem bylo ověřit, zda je možné těmito metodami detekovat případné dochované zděné struktury pod současným povrchem. S ohledem na vzrostlé a popadané stromy nebylo možné zkoumat celou plochu, odborníci proto vyčlenili oblasti o celkové výměře 1 660 metrů čtverečních.
Výzkum v ploše ukázal na několik shluků anomálií, tedy oblastí odlišujících se od svého okolí, které se nacházejí pod povrchem. Tyto oblasti lze podle archeologa Ostravského muzea Zbyňka Moravce rozdělit na ty, jejichž původ je spíše nedávný, dále na anomálie, které mají více kompaktní obsah, a na ty s méně homogenním obsahem.
„Zatímco kompaktnější obsah může ukazovat na jednolité skalní podloží, tak ten méně sourodý pravděpodobně naznačuje přítomnost pozůstatků kamenných zdí,“ popsal zjištění archeolog Zbyněk Moravec.
Tento předpoklad může podporovat výzkum docenta Pavla Kouřila z roku 1998, který zachytil hradební zeď v místech, která geofyzikální průzkum označil jako méně homogenní anomálii. Odborníci však upozorňují, že bez ověření v terénu nelze vyvozovat jednoznačné závěry. „Bohužel nelze zcela jasně vytvořit rovnítko mezi zaznamenanými plochami a relikty zdí. Jakákoli interpretace je bez ověření v terénu jen spekulací. Přesto jsme se pokusili výše uvedené zhodnocení přetavit do možné rekonstrukce základových struktur eventuálních staveb. Vše je jen hypotetické a vychází z náčrtku zdí z první poloviny 19. století,“ vysvětlil archeolog.
Prostor zaniklého hradu na návrší Landek byl několika málo sondami zkoumán již dříve. „Archeologické výzkumy se hradu dotkly v letech 1976–1977 a pak v roce 1998 při stavbě rozhledny. Všechny dosavadní výzkumy přinesly nemalé množství hmotné kultury a doložily zejména osídlení již v době velkomoravské. Bohužel jen omezeně vypověděly o stavební podobě a vůbec vývoji hradu,“ připomněl Zbyněk Moravec.
V daném prostoru jsou určité náznaky pravěkého osídlení, které rozrušil a pozměnil výrazný středověký stavební horizont. V 8.–9. století a pak zřejmě i později se v daných místech rozkládalo hradisko. Na konci 12. století se Landek dostává pod svrchovanost Přemyslovců, a právě na místě původního hradiska zakládá v druhé polovině 13. století Přemysl Otakar II. kamenný hrad.
Po jeho smrti se hrad dostává pod vládu opavských vévodů. Hrad ztrácí na významu v roce 1327, kdy Těšínsko a Slezsko získává Jan Lucemburský a státní hranice se posouvá daleko od hradebních zdí. Život na hradě patrně zaniká v souvislosti s česko-uherskými válkami, pravděpodobně kolem roku 1474. „Později byl hrad postupně rozebírán na stavební materiál a k jeho naprosté povrchové likvidaci došlo zejména v 19. století, kdy zdivo hradu posloužilo k výstavbě obydlí obyvatel sousedních obcí Koblova a Šilheřovic,“dodal archeolog Zbyněk Moravec.
„Historické osídlení přímo na návrší, nebo v jeho blízkém okolí, je v ostravském kontextu zcela unikátní. Jeho historický kontext je zajímavý tím, že na jednom místě můžeme sledovat pravěké osídlení, rané slovanské a velkomoravské hradisko i přemyslovský středověký hrad. Stále je tu obrovský prostor pro objevování nebo zpřesňování starších výzkumů. A budeme se v budoucnu snažit o co nejlepší poznání Landeckého osídlení,“ uzavírá ředitel Ostravského muzea Filip Petlička.
(nm)
