Kalendárium historických událostí města Ostravy (od 10. ledna do 16. ledna).
10. ledna 1922
Byla publikována první zpráva o činnosti veřejné městské knihovny a čítárny v Moravské Ostravě v roce 1921. Knihovna byla v provozu od února roku 1921 a sídlila v budově bývalé německé školy na dnešní Purkyňově ulici. Původní knihovní fond tvořily knihy ze starších spolkových knihoven, dary jednotlivců a institucí. Darováno bylo 3135 svazků, správa knihovny pořídila v prvním roce dalších 1486 knih, celkový stav knihovního fondu na konci roku 1921 činil 4621 zařazených svazků. Knihovna nabízela tituly zábavné (2990), naučné (1113) a také časopisy (518). Ke knihovně náležela veřejná čítárna, která zaznamenala v roce 1921 celkem 31 427 čtenářských návštěv. Součástí byla také studovna, kde bylo možné číst vzácná díla, která se nezapůjčovala domů. Vedení knihovny zastával městský knihovník Bohuslav Šída.
13. ledna 1967
V ocelárně Nové huti začala výstavba největší tandemové pece v Evropě. Na místě původní pece číslo 8 začal vznikat moderní agregát – největší dvounístějová tandemová pec v Evropě. Pořizovací cena byla srovnatelná s dosud užívanými velkotonážními sklopnými ocelářskými pecemi, předpokládaná produktivita třikrát větší, budoucí obsah pece činil dvakrát 165 tun oceli při nižších výrobních nákladech. Vlastní konstrukce tandemové pece byla z převážné části dílem švýcarské firmy Maerz-Ofenbau z Curychu. Výstavba nové pece byla dokončena po 64 dnech a 17. 3. 1967 předána k zapálení, začaly probíhat funkční zkoušky a zkušební provoz.
14. 1. 1903
V Brušperku se narodil vysokoškolský profesor, architekt a politik Vladimír Chamrád. Po studiích na filozofických fakultách v Praze a Brně učil od roku 1926 reálkách v Brně češtinu, němčinu a francouzštinu. V letech 1927–1937 studoval architekturu na české technice v Brně. V roce 1939 byl zatčen a vězněn, po propuštění v roce 1941 se zapojil do odboje. Po osvobození byl od října 1945 předsedou expozitury Zemského národního výboru v Ostravě a od roku 1949 prvním předsedou
Krajského národního výboru v Ostravě. V 50. letech prošel v Praze posty náměstků primátora a na ministerstvu místního hospodářství, stal se také ústředním ředitelem Agroprojektu, později Státního ústavu pro typizaci zemědělských a lesnických staveb. Od r. 1958 působil jako pedagog na Fakultě architektury vysokého učení technického v Brně, v roce 1959 byl jmenován profesorem. Jeho život ovlivnila radikální levicová orientace, od roku 1929 byl členem KSČ. Zemřel 16. 1. 1969 v Brně.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
