Naše Město
11:18 Co se stalo s uměním po roce 1989? Dům umění v Ostravě představuje tvorbu na zlomu milénií 11:02 Formule 1 až do neděle v Ostravě! Allwyn Racing Roadshow přivezla vozy McLarenu 22:05 Muž utrpěl při požáru bytu v Ostravě - Porubě těžké popáleniny, skončil v kritickém stavu 21:56 Ostravské letiště míří do exotiky. Nově nabídne přímé lety do Keni 21:53 Mladí Vítkovičtí zápasníci bodovali doma i v zahraničí. Hrabica vybojoval zlato, Chotašová stříbro!
Naše Město
Nezařazené

Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Babulka

NAŠE MĚSTO Redakční tým · 25. 7. 2022, 18:23

Botanické zajímavosti Zoo Ostrava: Babulka

Při procházce botanickým parkem mohou návštěvníci na Cestě vody spatřit zajímavý botanický druh – příbuzného dobře známého bezu černého. „V lidové mluvě je nazýván babulka, bez horní, bez lesní, bez s hnědou duší, bziní či červené korálky.

Jeho botanický název je bez červený (Sambucus racemosa). Patří stejně jako bez černý mezi původní druhy naší flóry. Rodové označení Sambucus pochází z řeckého „sambuke“, což značí strunný nástroj používaný v antickém Řecku vyráběný z bezového dřeva,“ vysvětluje David Kubala z dendrologického oddělení. Vyskytuje se od střední Evropy až po západní hranici evropské části Ruska. Jedná se o vytrvalý keř vysoký od jednoho do čtyř metrů, s daleko dosahujícími kořeny a kořenovými výmladky. Roste spíše ve vyšších polohách na vlhčích a jílovitých až hlinitopísčitých půdách. Bývá součástí slunečných okrajů jehličnatých i smíšených lesů.

Dřeň bezu červeného má skořicově nahnědlou barvu a je označována také jako tzv. „duše“. Plodem jsou hustě uspořádané kulovité červené bobule (asi 5 mm velké) se 3–5 semeny. Díky tomu, že se jedná o velmi oblíbenou potravu ptáků, jsou semena této rostliny rozšiřována jejich výtrusy po okolí. Semena jsou mírně jedovatá kvůli obsahu amygdalinu. V lidovém léčitelství byly bobule považovány za pročišťující prostředek. Po převaření a odstranění semen lze použít plody na výrobu marmelády. Rychlým spařením celých plodenství červených bezinek lze získat čaj bohatý na vitamín C. Zabírá i tam, kde nepomáhá velmi známá a rozšířená echinaceová tinktura.

„V ostravské zoo je vysazováno mnoho podobných plodonosných druhů jako potrava pro volně žijící ptáky. Je to součástí dlouhodobé strategie zvyšování biodiverzity v areálu Velkého ostravského lesa, jehož je zoo součástí,“ dodává David Kubala.

Foto: autorka Monika Vlčková.

(ab)

Autor článku

NAŠE MĚSTO

Redakční tým

Líbí se Vám článek?

Související články