Tohle není Višňový sad.

Foto autor: Roman Polášek

Dramaturg Tomáš Vůjtek volně spojil do jednoho dramatického celku tři aktovky A. P. Čechova (Labutí píseň, Medvěd, Námluvy).

Medvěd a Námluvy na českém jevišti už dávno zdomácněly, zato Labutí píseň je českému divákovi v podstatě neznámá. Tato benefiční hříčka, kterou sám Čechov označil za „nejkratší drama na celém světě“, tvoří inscenační rámec, v němž se Medvěd a Námluvy odehrají. Všechny tři aktovky jsou nově přeloženy a zároveň i upraveny, aby co nejvíce konvenovaly s poetikou našeho divadla.

Herec Světlovidov, který právě odehrál své poslední představení a chystá se do hereckého důchodu, se v průběhu divadelního flámu stále více oddává svým vzpomínkám na role, jež ztvárnil, jakož i úvahám nad smyslem života stráveného na divadelních prknech.

Nakonec přemluví své kolegy, aby si s ním připomněli jeho dva oblíbené špíly – první o lásce divoké a silné jako medvěd, která si prosadí svou i v domě smutku, a druhý o námluvách, které se zvrtnou v majetkový spor. Humor Antona Pavloviče je jako pohlazení na duši; akorát ta ruka, která hladí, je trošku drsná. Ne, že by se nás Čechov nedotýkal citlivě, ale zároveň nás nijak nešetří. Stejně jako život.

V režii Romana Poláka, jehož inscenací Karpatského thrilleru jsme otevírali loňskou sezónu, se můžete těšit na opravdový divácký zážitek. Hrají: Renáta Klemensová, Milan Cimerák a Vladislav Georgiev