Kalendárium historických událostí města Ostravy od 14. srpna do 20. srpna.
14. srpen 1998
Před 25 lety v Ostravě vyvrcholil nultý ročník festivalu Folklor bez hranic. Myšlenka uspořádání pravidelné přehlídky folklorních souborů se zrodila v ostravské Společnosti pro kulturu a umění a v místním souboru Hlubina. Do pořadatelství nultého ročníku se kromě nich zapojily také Komorní scéna Aréna, Dům dětí a mládeže v Mariánských Horách a Ostravské muzeum. Vedle Hlubiny v rámci festivalového programu vystoupily ve dnech 11.–14. 8. soubor Heleny Salichové z Poruby, Trnka z Vyškova, ostravský Kotek, Ostravica z Frýdku-Místku, romský soubor Piškoti ze školy Přemysla Pittra v Přívoze a zahraniční hosté Amixi de Boggiasco z italské Ligurie. Specifikem dnes již tradičního festivalu je od samého počátku to, že jednotlivé koncerty se odehrávají na mobilních podiích v různých městských částech Ostravy, tak aby bylo možno přinést domácí i zahraniční folklor co nejblíže k obyvatelům města.
17. srpen 1561
Rozhodnutím zvláštní komise, která byla z královského příkazu vyslána do Moravské Ostravy, aby zde rozřešila územní spory mezi ostravskými měšťany a poddanými hlučínského panství z Hošťálkovic a Závodní Lhotky, byl stanoven průběh hranice mezi Moravou a Opavskem, daný tokem řeky Odry. Spory o využívání pastvin v okolí Odry se vlekly již od třicátých let 16. století, kdy velké povodně posunuly říční břehy. Koupí vsi Přívozu roku 1555 pak spory přešly na město Moravskou Ostravu, jehož práv se proti majiteli hlučínského panství Štěpánovi z Vrbna zastával i olomoucký biskup.
20. srpen 1866
Ve vídeňské městské části Margareten se narodil architekt a urbanista Ing. Ludwig Fiala. Pocházel z rodiny stolařského mistra. Pozemní stavitelství a architekturu studoval na technické vysoké škole ve Vídni. Od roku 1905 pracoval ve stavebním oddělení Vítkovického horního a hutního těžířstva, které později také jako autorizovaný architekt řídil. V roce 1910 se podílel na založení ostravské pobočky Rakouského spolku inženýrů a architektů, jemuž od roku 1917 předsedal. Byl autorem řady projektů pro Vítkovické železárny i město Vítkovice, např. epidemické nemocnice v Zábřehu nad Odrou, hřbitova na Závodní ulici, školní budovy na dnešní Halasově ulici či městských lázní. Pro vítkovické těžířstvo pracoval až do roku 1932, kdy odešel do penze. V souvislosti se začleněním Vítkovic do tzv. Velké Ostravy se radikalizoval jako německý nacionalista. Pro svoji spolupráci s nacistickým režimem byl po válce zatčen a umístěn do vazební věznice v Moravské Ostravě, kde 25. 7. 1945 zemřel.
Zpracoval: Archiv města Ostravy
(ab)
