Kalendárium města Ostravy na 3. týden od 16. ledna do 22. ledna

Kalendárium historických událostí města Ostravy od 16. ledna do 22. ledna.

17. ledna 1923

Je datována zpráva Policejního ředitelství v Moravské Ostravě o rodinných, majetkových a výdělkových poměrech spisovatele a redaktora Františka Sokola Tůmy (*2. 5. 1855 Benešov, † 31. 12. 1925 Ostrava). V období rakouské monarchie žil Sokol Tůma skromně většinou z podpor mecenášů a od roku 1910 z gáže tajemníka spolku báňských úředníků a redaktora časopisu Horník. Ani příjmy z prodeje vydaných knih nebyly valné, neboť proti očekávání nešly na odbyt. Jistý obnos vyplácelo zdejší české divadlo a brněnské národní divadlo za každé představení, to však činilo jen 6 procent, resp. 10 procent z hrubého příjmu. Policejní úředník sestavující zprávu dále konstatoval, že vydání Sokola Tůmy jsou značné, neboť často jezdí na různé národní slavnosti a bezplatně přednáší a referuje na schůzích rozličných spolků, nadto „Jest povahou samotář a dobrého měkkého srdce, který nikomu neodepře podpory a jenž většinu svých příjmů rozdá na dobročinné účely.“

19. ledna 1923

Ve Vídni zemřel gymnaziální profesor, muzejní pracovník Rudolf Prisching (narodil se 26. března 1872 ve Vídni). V červnu 1899 byl přijat jako učitel němčiny, latiny a řečtiny na německé gymnázium v Moravské Ostravě, kde strávil následujících dvacet let. Záhy po svém příchodu se zapojil do místních aktivit směřujících k založení průmyslového a živnostenského muzea. Za podpory starosty města Gustava Fiedlera bylo ustaveno Kuratorium Uměleckoprůmyslového muzea Ostravsko-karvinského revíru (1904) a Prisching začal shromažďovat muzeální sbírky. Muzeum bylo oficiálně otevřeno v lednu 1910 a Prisching se stal jeho prvním správcem. V této funkci pokračoval v usilovné akviziční činnosti, ale věnoval se též propagaci muzea, připravil řadu expozic a pořádal populárně osvětové přednášky. Jednání o stavbě nové budovy pro muzeum zmařilo vypuknutí I. světové války. Správcem muzea zůstal až do roku 1921.

21. ledna 1913

Propukly nacionální vášně v boji o školy v Rychvaldě a v Polské Ostravě provázené školními stávkami. Češi žádali za jednu polskou školu v Polské Ostravě dvě české školy v Rychvaldě, Poláci v Polské Ostravě chtěli dosáhnout převzetí polské školy do obecní správy. Školský zápas česko-polský před první světovou válkou upoutal zájem celé širší veřejnosti v Předlitavsku. Vynořily se diskuse o otázce soužití obou slovanských národů, neboť se tak narušil soulad ve společném postupu proti germanizaci. Toho dovedli Němci obratně využít.

Zpracoval: Archiv města Ostravy

(ab)