Jak se změnilo Ostravsko za 30 let svobody? Na změny v regionu poukazuje kampaň Možnost volby

Již tento týden si připomeneme 30. výročí sametové revoluce, která naší zemi otevřela cestu ke svobodě a demokracii. Ačkoliv se kvalita života bez pochyb zvedla ve všech regionech republiky, má řada z nás čas od času pocit, že revoluce výrazné změny nepřinesla. Přesto právě Moravskoslezský kraj prošel řadou významných změn a situace jde zde nesrovnatelně lepší než za minulého režimu. Kam se za poslední tři dekády Ostravsko posunulo, ukáže až do 17. listopadu výstava Možnost volby umístěná v OC Nová Karolína.

Kampaň Možnost volby vypráví inspirativní příběhy Čechů, kteří nabytou svobodu využili k vytvoření jedinečných projektů a uskutečnění svých snů. Představuje i dva rodáky z Moravskoslezského kraje – Zlatu Holušovou, ředitelku festivalu Colours of Ostrava, a Václava Varaďu, bývalého hokejistu a dnes trenéra extraligového klubu Oceláři Třinec. Prostřednictvím kampaně chce Velvyslanectví USA v ČR pogratulovat Čechům k 30 letům svobody a demokracie. „Výstava vypráví působivé příběhy Čechů, kteří mohli po pádu komunismu naplnit své sny a ambice. Jsem nadšený, že taková výstava mohla vzniknout v rámci námi podporované kampaně Možnost volby,“ řekl americký velvyslanec Stephen King. Putovní výstava je od 7. do 17. listopadu umístěna v obchodním centru Nová Karolina, kde je přístupna široké veřejnosti.

Pozitivní změny, vedle osobních zkušeností ambasadorů kampaně, dokazují i statistické údaje. V jakých ukazatelích se tedy život v Moravskoslezském kraji změnil nejvíce? 

KVALITA ŽIVOTA 

Jedním z nejlepších ukazatelů, pro srovnávání kvality života, je průměrný věk obyvatel. V roce 1989 se muži dožívali pouhých 66 let a ženy 74 let. Za tři dekády se průměrná délka dožití zvedla u mužů na 74 let, u žen pak na 81 let. Svou roli na tom má výrazné zlepšení životního prostředí a zdravotní péče, která je dnes dostupnější a kvalitnější než za komunismu.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

Rozsáhlá těžba a koncentrace těžkého průmyslu na území kraje byla primárním zdrojem znečištění životního prostředí. Kvalita vody v řekách byla na tak mizerné úrovni, že její skutečný stav nesměla z rozhodnutí KSČ znát ani veřejnost. Špatná kvalita se podepisovala na zdraví obyvatelstva, které trpělo celou řadou respiračních onemocnění. Ihned po revoluci proto stát přijal přísná ekologická nařízení a v průběhu 90. let začal investovat do opatření, která vedla k razantnímu snížení emisí a zlepšení kvality vody. Toto úsilí nadále přetrvává. Množství emisí všech monitorovaných škodlivin se tak každým rokem snižuje.

EKONOMIKA A ROSTOUCÍ VZDĚLANOST

Při srovnání průměrné mzdy v České republice nepatří Moravskoslezský kraj mezi nejchudší kraje. Ve 2. čtvrtletí roku 2019 činila průměrná mzda 30 818 korun, v porovnání s minulým rokem se jedná o téměř o 8% nárůst. To je v poslední době dáno i nízkou nezaměstnaností, která vytváří tlak na firmy, vedoucí ke zvyšování mezd. Práci si nyní v Moravskoslezském kraji nemůže najít zhruba 4,2 % obyvatel.

Z posledních 30 let se proměnila i úroveň nejvyššího dosaženého vzdělání obyvatel. Počet obyvatel pouze se základním vzděláním se trvale snižuje, počty vysokoškoláků se naopak trvale zvyšují. Před revolucí tvořilo obyvatelstvo s vysokoškolským vzděláním méně než 5 % obyvatelstva, dnes se v Moravskoslezském kraji může vysokoškolským titulem pyšnit 18 % populace. S tím jde v ruku v ruce i zlepšující se ekonomická situace kraje. Vysokoškolsky vzdělaní lidé mají v dlouhodobém měřítku nejnižší nezaměstnanost. Velkou zásluhu na tom mají i dvě ostravské univerzity, na kterých studuje téměř více než 20 tisíc studentů.

BYLO DŘÍVE OPRAVDU LÉPE?

(ab)