Už devět desítek zdravotníků Karvinské hornické nemocnice (KHN) prošlo do této chvíle speciálními kurzy, které zaměstnance z „první linie“ kontaktu s veřejností učí, jak reagovat na aktivního útočníka. Na náklady nemocnice se sestřičky, ošetřovatelé a další zaměstnanci nelékařských profesí trénují ve zvládání agrese ze strany příchozích do nemocnice.
Nové dovednosti získávají pod vedením zkušeného policejního vyjednavače z pražské speciální pořádkové jednotky PČR majora Zdeňka Orla, který má mimo jiné poznatky z útoků ve Fakultní nemocnici Ostrava a osobní zkušenost ze zákroku na Filozofické fakultě Karlovy Univerzity v Praze v minulém roce.
„Součástí vzdělávání, kterým chceme naše zaměstnance chránit proti negativnímu chování šířícímu se napříč všemi nemocnicemi v ČR, je především krizová komunikace. Navazuje i praktický výcvik základních pravidel obrany proti útočníkovi,“ uvedl ředitel KHN Tomáš Canibal.
Zdeněk Orel, který je 29 let policistou a 14 let policejním vyjednavačem v Praze, má za cíl především předat pravidla, jak snižovat emoční napětí osob, které se jinak mohou lehce stát agresivními a mohou použít i násilí. „K agresi se většinou uchylují lidé řešící nějaký pro ně nezvladatelný problém. A tohle nebezpečí může zvýšit i prostý fakt, že čekají dlouho v čekárně na ambulantní ošetření a jsou přesvědčeni, že se jim nikdo nevěnuje, lidé je předbíhají nebo jsou posíláni na další vyšetření v jiné části nemocnice,“ upozorňuje.
Situace nebývají zcela stejné, univerzální věta pro uklidnění emocí ve vypjatých situacích proto podle Zdeňka Orla neexistuje. „Co však zcela jistě nefunguje, to jsou věty typu: Uklidněte se!Já vás chápu, ale pořadí pacientů určuje lékař a podobně,“ říká. Zdravotníkům v KHN tak mimo jiné vštěpuje, aby si větu „Uklidněte se, prosím! zakázali. A podobně to platí i na osoby, které se pokoušejí o sebevraždu, a se kterou se mohou setkat právě i v nemocničním prostředí. „Jakkoli by tedy neškolený zdravotník chtěl pomoci, bez dalších zkušeností se může spíše dostat do ohrožení vlastního života,“ varuje Zdeněk Orel.
KHN se bezpečnosti svých zaměstnanců věnuje systematicky. Už před více než rokem tak mimo jiné zavedla bezdrátová bezpečností tlačítka. Lze je připevnit na oděv, nosit na krku, v kapse nebo na klíčích. Po zmáčknutí tlačítko okamžitě odesílá signál do mobilních telefonů členů ochranky. Čipy jsou adresné, přiřazené k danému oddělení nebo ambulanci, takže ochranka vidí, kde má zasáhnout.
(nm)
