Zoologická zahrada a botanický park Ostrava je v plném květu. V tomto období jsou nejnápadnější rododendrony a azalky, ale v rozsáhlém přírodním areálu kvete řada dalších rostlin.
Na botanické Cestě lesa se začaly probouzet nejrůznější kvetoucí dřeviny a byliny z oblastí Severní Ameriky. Po dlouhé době zde rozkvetl například dřín květnatý (Cornus florida) a s ním pravidelně kvetoucí zmarlika kanadská (Cercis canadensis). Novinkou jsou však zářivě modré květy ladoníku (Camassia). Tyto rostliny z čeledi chřestovitých (Asparagaceae) zde byly vysázeny teprve v loňském roce, ale na stanovišti velmi dobře prosperují. Ladoníky pocházejí ze západní části Severní Ameriky – Britské Kolumbie, Kalifornie, Nevady, Oregonu a Washingtonu. Jedná se o vytrvalou bylinu vyrůstající z cibule do výšky 60 až 120 cm. Listy jsou dlouhé, úzké a vycházejí z bazální růžice. Květenství je klasovitý shluk modrých květů na bezlistém stonku, který vyrůstá nad listy. Na jaře potřebuje stálou vlhkost, ale po dozrání lusků a uschnutí listů mu sucho neublíží. Naopak, rostliny využívají v místech přirozeného výskytu sezónních požárů, protože napomáhají regeneraci a snižují konkurenci ze strany křovin a dalších rostlin. Cibule jsou jedlé, ale musí se upéct. Tradičně se vařily na ohni po dobu nejméně tří hodin, ideálně jeden až tři dny. Malá cibulka je velmi silná, a proto se dala dobře skladovat, díky čemuž byla ideální k jídlu v zimních měsících. Zejména v severní části Divokého západu, kde byly zimy dlouhé a chladné, byla vítaným doplňkem zimního jídelníčku. Jen je třeba dát pozor na záměnu s jedovatou rostlinou Toxicoscordion venenosum.
Do Evropy uvedl ladoník německý botanik Max Leichtlin. Přes svou oslnivě modrou barvu a vynikající vlastnosti pro zahradnictví zůstala tato rostlina docela neznámou, k dostání byla pouze ve specializovaných prodejnách semen a květinových cibulovin. Pozornost si ale zaslouží, protože se jedná o odolnou květinovou cibulku s jedinečnou barvou.
Foto: autor David Kubala.
(ab)
