Příslušníci starší generace (a nemusí se jednat jen o odborníky) pamatují doby, kdy v přírodě při každé procházce pozorovali desítky motýlů, potkávali řadu brouků, vážek, sarančat a dalšího hmyzu. Koneckonců i řidiči by mohli vyprávět, za jak krátkou dobu se přední sklo v autě pokrylo polapeným hmyzem.
Dnes je situace jiná a seriózní výzkumy ukázaly, že jen za posledních 30 let jsme chudší o 75 % hmyzu! A protože hmyz je jedním ze základů ekosystému, jedná se o skutečně závažný problém. Příčin tohoto stavu je určitě více, ale uvážíme-li, že území naší republiky je z více než 80 % tvořeno zemědělskou půdou a lesy, je zcela nepochybné, že hlavní příčina výše uvedeného stavu je v tom, jak se na této půdě hospodaří, zejména v nadměrném užití chemikálií. Připočteme-li k tomu, že veškerá krajina byla v 50. a následně v 70. letech komplexně odvodněna, nemůžeme se divit, že situace je taková, jaká je.
Opravdu se s tím už nedá nic dělat? Určitě dá. „Každý z nás může ovlivnit prostor kolem sebe. Příkladem může být hospodaření v naší ostravské zoo. V zásadě jde o to, že půdu obhospodařujeme bez použití chemikálií, udržujeme rozmanitost bylin, keřů i stromů, vytváříme hmyzí hotely, broukoviště, úkryty, které slouží jak hmyzu, tak obratlovcům (hromady větví a kamení), komposty, čmelíny apod. Dále je důležitá např. dělená seč lučních porostů (porosty se nikdy nesekají najednou, ale postupně). Samozřejmostí je i údržba jezírek a podmáčených ploch,“ popisuje Otakar Závalský, koordinátor biodiverzitních opatření v Zoo Ostrava.
Na videu je vidět, že v areálu Zoo Ostrava se díky četným opatřením vyskytuje hmyz poměrně hojně stejně jako v dobách, kdy ho bylo dost úplně všude.
Foto: autor Enrico Gombala.
(ab)
