Sladkovodní želvy Hamiltonovy jsou v zoologických zahradách poměrně vzácně k vidění. Z českých zoo sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad jsou chovány jen v Ostravě. Ještě vzácněji se v lidské péči rozmnožují.
V ostravské zoo se po pětileté přestávce povedl odchov podruhé, a to poměrně početný odchov, zatím se vylíhly čtyři desítky mláďat, přibýt mohou ještě další.
Ostravská zoologická zahrada chová tyto vzácné asijské vodní želvy od roku 2010, aktuálně jednu chovnou samici a tři samce. Původně byly želvy Hamiltonovy k vidění v jednom z akvárií v chovatelsko-expozičním celku Čitván. Po vybudování nových akvárií v zázemí byly přestěhovány. Vzhledem k tomu, že se tento druh stává v přírodě stále vzácnější a odchovy v lidské péči jsou velmi raritní, upřednostnila zoo přesun želv do vhodnějších podmínek.
Do roku 2019 byla želva Hamiltonova v Červeném seznamu ohrožených druhů (IUCN Red List) řazena v kategorii zranitelný (Vunerable). V důsledku dalšího poklesu početnosti populace v přírodě byla přeřazena do kategorie ohrožený (Endangered). Chov v lidské péči tak nabývá na stále větším významu a v budoucnu může být jedinou šancí, jak tento druh zachránit před úplným vyhubením na Zemi. V Evropě je chován v jedenácti zoologických zahradách a celková populace čítá necelých 70 jedinců. V posledním roce se odchovy mláďat zdařily pouze ve třech zoo – v německém Lipsku a Halle a dále v Ostravě, kde se vylíhlo nejvíce mláďat.
Poprvé se želvy Hamiltonovy v Ostravě rozmnožily v roce 2018, kdy se podařilo odchovat čtyři mláďata. Dalšího odchovu se zde dočkali po pěti letech. „V lednu jsme pozorovali páření. Samice pak v průběhu jara nakladla postupně tři snůšky v rozestupu jednoho měsíce a téměř všechna vejce byla oplozená,“ popisuje Lucas Bono, chovatel-terarista. Vejce byla pokaždé odebrána do líhně a rozdělena do dvou skupin. U želv je známo, že teplota okolí ovlivní, jakého pohlaví budou vyklubané želvičky. Část vajec tak byla inkubována při vyšší teplotě tzv. na samice, část při nižší teplotě na samce. Po zhruba 40 až 50 dnech se začala klubat mláďata.
„Aktuálně máme 42 mláďat a další se ještě vylíhnou. Čerstvě vylíhlá mláďata mají zhruba 4 cm a potravu začínají přijímat po vstřebání žloutkového váčku. Krmíme je larvami pakomárů, nitěnkami a mikrocvrčky, zatímco dospělci dostávají rybičky, speciálně připravenou želatinovou směs s vyváženou živočišnou i rostlinnou složkou a hmyz,“ doplňuje Lucas Bono. Mláďata, která jsou od narození zcela samostatná a nezávislá na rodičích, jsou umístěna odděleně v zázemí, kde budou postupně dorůstat, aby později posílila záložní populaci v lidské péči.
Želva Hamiltonova (Geoclemys hamiltonii) je středně velká sladkovodní želva obývající vody indického subkontinentu – její výskyt byl zaznamenán ve východním Pákistánu přes povodí řek Indus, Ganga a Brahmaputra v severní Indii až po Bangladéš na severovýchodě. Tento výborný plavec s velmi silnými čelistmi se živí měkkýši, vodním hmyzem, kraby a menšími rybami, ale nepohrdne ani rostlinnou potravou. V Červeném seznamu IUCN je želva Hamiltonova vedena jako ohrožený druh a od roku 1975 ji chrání úmluva CITES. Přesné počty v přírodě nejsou známy, každopádně patří mezi nejméně početný druh sladkovodních želv ve zmíněných oblastech. Mezi hlavní příčiny ohrožení patří nelegální obchod (pro maso, využití ve farmaceutickém průmyslu, chov), degradace přirozeného prostředí (přeměna v rýžová pole, urbanizace, znečišťování vod, úprava říčních koryt a odvodňování) a v neposlední řadě i rybolov.
Foto: autoři Lucas Bono a Enrico Gombala.
(ab)
