Slunce nabírá na síle a spolu s ptačími pěvci pomalu vyhání zimu z údolí Stromovky. I když stále hrozí ještě mrazy, tak v travnatých porostech Botanického parku se začínají objevovat květy prvních cibulovin, které signalizují nástup jara a blížících se velikonočních svátků.
Skrz trávníkové porosty si začínají razit cestu trsy sněženek (Galanthus nivalis), jejich malé bílé květy jsou areálu zoo k vidění hlavně pod listnatými stromy podél cesty zvířat. Často jsou také pěstovány a hojně zplaňují. S tímto vydatně pomáhají především mravenci. Když rostliny odkvetou, vytvoří plod plný semínek obalených kapsulí s malým výživným rohovitým přívěskem. Mravenci tento přívěsek rádi ožírají a také rádi stěhují semínka do mraveniště a během cesty se řada z nich vytratí. Přesto patří tato rostlina k ohroženým druhům naší květeny (C3) a ve stejné kategorii je chráněna i zákonem č. 114/1992 Sb. (§3). Je také vedena v mezinárodní úmluvě o obchodování s ohroženými druhy (CITES) a zařazena mezi druhy chráněné EU. V botanickém parku sněženky brzy doplní také skupiny různých druhů narcisů (Narcisus), tulipánů (Tulipa) a okrasných česneků (Alium).
Kromě těchto poslů jara lze v areálu stále vidět i plodonosné rostliny, jejichž plody byly a pořád ještě jsou významným zdrojem potravy pro nejrůznější volně žijící živočichy, které lze pozorovat na území zoologické zahrady a botanického parku. Takovými rostlinami jsou určitě pámelníky. Příkladem je pámelník Chenaultův (Symphoricarpos x chenaultii), který svými výraznými vínově fialovými plody přitahuje pozornost nejen ptáků, ale i návštěvníků, a to hlavně těch nejmenších. Je nenáročný a snese každou průměrnou zahradní půdu. Dobře roste na slunci i ve stínu. Také velice dobře snáší znečištěné ovzduší, a proto se často vysazuje do svahů v okolí komunikací. Jeho šlahouny ročně narostou o 40 až 50 cm. V areálu zoo roste v okolí výběhu štětkounů kamerunských nebo u vstupu do pavilonu afrických zvířat.
(nm)
