FN Ostrava podpořila rekondiční pobyt pacientů s roztroušenou sklerózou

Foto: Účastníci rekondičního pobytu. Autor: FNO

Roztroušená skleróza je zatím nevyléčitelné onemocnění, jehož projevy však může vhodná léčba významně ovlivnit. Důležitou součástí péče o pacienty jsou i takzvané rekondiční pobyty, které jim pomáhají zlepšit fyzickou kondici, psychickou pohodu i kvalitu života.

Jeden z nich se nedávno uskutečnil v hotelu Davidův mlýn na Vítkovsku za podpory FN Ostrava. Součástí programu byla také skupinová terapie vedená psycholožkou Neurologické kliniky FN Ostrava Mgr. Ladou Borovičkovou.

Rekondiční pobyty pravidelně pořádá Roska Ostrava, regionální organizace sdružující osoby s roztroušenou sklerózou. Účastníci jsou zároveň i pacienty vysoce specializovaného Centra pro diagnostiku a léčbu demyelinizačních onemocnění FN Ostrava. Během pětidenního programu se věnovali cvičení, skupinovým činnostem i aktivnímu odpočinku.

„Kromě toho, že se nám zlepší fyzická kondice, tak tyto pobyty mají i další pozitiva. Na jednom místě se sejdou lidé se stejnou diagnózou, kteří se v tomto kolektivu cítí dobře. Každý z nás se s nemocí pere jinak a můžeme si tak předat své zkušenosti,“ říká místopředsedkyně ostravské Rosky Vladimíra Fanfrlová, která se s roztroušenou sklerózou léčí už pětadvacet let a rekondice pravidelně organizuje.

Jedno dopoledne bylo věnováno skupinové terapii. „Největší přínos pro pacienty vnímám ve společném sdílení. Vždycky se snažím vytvořit bezpečný prostor. Cílem je, aby lidé otevírali sebe sama a mluvili o tom, jak to ve skutečnosti prožívají. Aby se dokázali vzdát naučených klišé a obecných řečí a dokázali říct: Já to mám tak. Já to vnímám tak,“ popisuje magistra Borovičková, která skupinové sezení vedla.

Terapie se kromě pacientů zúčastnili i jejich pečující. Společně sdíleli své zkušenosti, problémy i radosti, a odnesli si řadu poznatků využitelných v každodenním životě. „Vzali jsme si příklady z ostatních. Někdy se totiž problémům doma vyhýbáme, a když zjistíme, že ostatní je řeší taky – a někdy dokonce ještě větší než ty naše – tak potom se na své problémy budeme dívat jinak,“ svěřuje se Erika Ožanová, která už dvacet let pečuje o svého nemocného manžela Pavla.

(nm)