Odcestovat na předsezonní soustředěné do teplých krajin? Řekněme třeba do Španělska? Proč ne, elitní tuzemské kluby tuto možnost v průběhu zimní pauzy využívají. Ale aby se na týdenní pobyt na Pyrenejský poloostrov vydal mládežnický tým U-15? To už je mnohem zřídkavější jev. Baníkovská „U-patnáctka“ tohle štěstí letos v zimě měla. Také díky iniciativě Milana Chalupy, ředitele „baníkovské“ základní školy J. Šoupala v Porubě a také asistenta trenéra v týmu U-15, strávili mladí hráči Baník ve městečku Torrevieja týden, během něhož sehráli dva přátelské zápasy. A zanechali v nich výborný dojem!
Jak vás napadlo vydat se s tak mladými fotbalisty až do Španělska?
„Ten nápad se zrodil ještě za bývalého vedení klubu, v době, kdy jsem byl na operaci menisku. Když tak člověk nemá do čeho píchnout, tak přemýšlí. A leccos ho napadne. Lidi kolem, trenéři i rodina se mi tehdy napřed vysmáli. Ale já jsem zjistil všechny možnosti, spočítal to cenově a řekl si, že do toho půjdu všem navzdory. Tehdy to klaplo, takže většina současné U-15 byla ve Španělsku letos již podruhé a ohlasy byly pouze pozitivní.“
Jak dlouho se takové týdenní soustředění mladých baníkovců připravuje?
„Celá příprava zabere zhruba půl roku. Je třeba hlídat cenu letenek a pronájmu aut tak, aby byly cenově dostupné, zajistit ubytování a velkým oříškem bývá zajištění soupeřů.“
Proč oříškem? Fotbal přece chtějí hrát všichni…
„Jenže český fotbal není pro Španěly až tak atraktivní. Můžete je přesvědčovat, jak máme kvalitní tým, ale oni si soupeře opravdu lustrují do všech detailů. Ale tím, že jsme tam byli již vloni a měli na soupeře kontakt a oni s námi zkušenost, měli jsme zápasy víceméně předjednané.“
Jinak by byl problém?
„Obávám se, že kdyby nás už neznali a lustrovali si nás až letos, mohli bychom pohořet. Protože mládež druholigového týmu, byť snad jen epizodně druholigového, je pro ně nezajímavá. A myslím si, že i to je jeden z důvodů, proč s námi třeba nechtěla hrát Valencie, přestože jsme byli ve spojení téměř rok. Ale kdoví, třeba se to podaří v příští sezoně.“
Sehráli jste dva duely. V Elche a v Alicante. Jaký jste zanechali dojem?
„Myslím, že skvělý. Proto věřím, že nám kluby, se kterými jsme hráli, příště pomohou.“
Jaké tréninkové podmínky jste ve Španělsku našli?
„Pro nás ideální. Krásné počasí a prostředí, hřiště a pláž k dispozici pro tréninky. Co se týká hřišť, mládež tam trénuje výhradně na umělých trávnicích a k tomu mám z loňska takovou kuriózní příhodu. Ptal jsem se trenéra Elche, kde trénují v létě? On mi sdělil, že tady, kde hrajeme. A já na to, jestli to hráčům nevadí, když je tam kolem 50 stupňů na slunci a od umělky ještě další vedro sálá. On se na mě nevěřícně podíval a pak mi řekl větu, která mi v uších zní dodnes: „Oni ale přece mají fotbal rádi, ne?“ Je třeba ale podotknout, že umělky mají zavlažování jako u přírodních trav, takže je průběžně chladí.“
Vraťme se ještě k oběma přátelským zápasům…
„První zápas v Elche byl z naší strany velmi povedený. Nahrávalo nám, že soupeř chtěl hrát, což nám vyhovovalo a náš výkon podle toho vypadal. Kromě herní tedy i výsledková spokojenost – vyhráli jsme 2:0.“
Hned následující den jste hráli v Alicante 1:1…
„Bylo vidět, že jsme měli za sebou náročný zápas a dopoledne ještě trénink na hřišti. Ale i tady s výkonem panovala spokojenost, i když ke konci zápasu už byla vidět velká únava a ztratili jsme vedení 1:0.“
Jaký zásadní poznatek jste si ze soustředění přivezli?
„Že se Španělé přizpůsobují současnému trendu. Kromě toho, že všichni byli technicky zdatní a rychlí, tak jsem byl překvapen, jak urostlé a silné hráče v týmech mají a rovněž mě zaujala taktická vyzrálost týmů. Takové soupeře v přípravě bychom v našich končinách těžko hledali. A my, pokud máme vychovávat kvalitu, právě takové zápasy potřebujeme hrát.“
PETR DOLAN
