Malý klaun ze Zoo Ostrava bodoval v Bílém slonovi

Bílý slon je soutěž, která oceňuje mimořádné chovatelské úspěchy a vybudování zajímavých expozic v českých a slovenských zoologických zahradách. Soutěž probíhá od roku 1994 pod záštitou sdružení Česká ZOO. Do 26. ročníku soutěže se přihlásilo 14 zoo sdružených v Unii českých a slovenských zoologických zahrad (UCSZOO) se 44 významnými odchovy a pěti stavbami. Zoo Ostrava letos žádnou sošku nezískala. Třetí místo v kategorii „Ostatní“ získal odchov mořské rybky klauna černotělého.

Úspěšný odchov mořských živočichů je až na výjimky obtížný a nutně vyžaduje soustavnou chovatelskou práci a vytvoření speciálních podmínek. „Proto se o něj pokoušíme v zázemí, přestože i v mořských expozicích v pavilonech Tanganika nebo Papua je možné pozorovat rozmnožování některého z obyvatel akvárií – dělení korálů, páření žralůčků, parmovce nosící jikry v tlamce, ale také klauny pečující s velkou vervou o snůšku,“ vysvětluje Markéta Rejlková, chovatelka-akvaristka. V roce 2019 se v zoo poprvé podařilo úspěšně odchovat klauna černotělého (Amphiprion melanopus) příbuzného známějšího klauna očkatého (Amphiprion ocellaris), kterého proslavil film „Hledá se Nemo“.

„Odchov většiny mořských ryb můžeme rozdělit na šest fází, z nichž každá sama o sobě představuje pro chovatele výzvu: 1. sestavení páru, 2. stimulace k výtěru, 3. zdárný vývoj jiker a vylíhnutí larev, 4. raný vývoj larev, 5. metamorfóza a období krátce po ní, 6. převedení juvenilních ryb na větší a vydatnější potravu, ideálně mraženou či umělou. Odchov klaunů usnadňuje fakt, že o první tři kroky se při vhodných podmínkách postarají ryby velmi ochotně „samy“ – pravidelně se vytírají a jsou velmi starostlivými rodiči. Larvy jsou navíc relativně velké, proto jsou klauni různých druhů ideálním objektem na sbírání zkušeností s celým procesem odchovu mořských ryb,“ popisuje Markéta Rejlková.

Čerstvě vylíhnuté larvy klaunů měří 3 mm a přijímají výlučně živou potravu přiměřené velikosti, tj. živý zooplankton. Metamorfóza nastává ve věku cca 14 dní. Metamorfované rybky už mají stejný tvar těla jako dospělí klauni a začíná se jim postupně objevovat typická kresba. Měří zhruba 8 mm a je nutné jim zajistit vhodnou potravu a převést je na větší a vydatnější stravu, což je nejdůležitějším předpokladem úspěšného odchovu.

Z první snůšky po všech peripetiích přežila jedna rybka. Ve stáří půl roku jí chovatelé nabídli sasanku, kterou malý klaun během dvou dnů spokojeně obsadil a stala se z něj velmi žravá a aktivní rybka. Do konce roku 2019 se podařilo odchovat ještě jednoho klauna černotělého. Ocenění v soutěži si proto velmi vážíme a doufáme, že v budoucnu se nám díky získaným zkušenostem podaří odchovat více mláďat.

Do letošního 26. ročníku Bílého slona přihlásila Zoo Ostrava odchovy do všech třech soutěžních kategorií:

A – savci

– daman pralesní (Dendrohyrax dorsalis)

– lemur mongoz (Eulemur mongoz)

B – ptáci

– polák východní (Aythya baeri)

– orel mořský (Haliaeetus albicilla)

C – ostatní

– želva Hamiltonova (Geoclemys hamiltonii)

– motýlkovec africký (Pantodon buchholzi)

– klaun černotělý (Amphiprion melanopus)

– kreveta (Lysmata boggessi)

„Konkurence“ v soutěži je opravdu velká, ale jejím cílem je hlavně prezentovat chovatelské úspěchy v zoologických zahradách v České republice a na Slovensku. „V každém ročníku, a letošní ročník není výjimkou, se v přihlášených odchovech naleznou rarity, které jsou svým způsobem jedinečné. Chovatelé v českých a slovenských zoologických zahradách se dávno zařadili mezi světovou špičku a každý nominovaný odchov by si zasloužil bezesporu Bílého slona,“ říká Jaroslav Svoboda, předseda sdružení Česká ZOO.

Vyhlášení výsledků a předání cen mělo také letos probíhat v prostorách Kapucínského kláštera ve Fulneku. S ohledem na současnou situaci se akce nekonala a ceny budou předány přímo ve vítězných zoologických zahradách.

(ab)