Kalendárium města Ostravy na 21. týden od 23. května do 29. května 2022

Kalendárium historických událostí města Ostravy od 23. května do 29. května.

24. 5. 1823

Právě tehdy je datován rozpočet na opravu Dolní (Kostelní) brány a věže, nacházející se v blízkosti kostela sv. Václava, která byla součástí moravskoostravských městských hradeb. Rozpočet sestavil zednický mistr Jan Michna a nárokoval si náklady na odstranění renesančního cimbuří, opravu klenby v bráně a zahlazení trhlin v kamenném zdivu. K provedení oprav požadoval 20 dnů zednické práce, 27 dnů práce nádeníka a 20 dnů pěší roboty. Celkové finanční náklady vyčíslil na 41 zlatých a 48 krejcarů. Zda k této opravě město přistoupilo, nemáme důkazy. Jisté však je, že o pár let později v roce 1830 došlo ke snesení této brány, stejně jako Horní (Vítkovské) brány stojící poblíž dnešního hotelu Imperial a Přívozské brány v místech, kde vychází Přívozská ulice z Jiráskova náměstí.

25. 5. 1996

Toho dne oštěpař Jan Železný, jako člen SSK Vítkovice, překonal na sportovním mítinku v Jeně v Německu výkonem 98,48 m v hodu oštěpem svůj vlastní světový rekord. Tento rekord nebyl do dnešního dne nikým překonán. K jeho největším sportovním úspěchům patří získání tří zlatých medailí (1992, 1996, 2000) a jedné stříbrné medaile z Olympijských her (1988), a dále je také je trojnásobným mistrem světa (1993, 1995, 2001). Po skončení sportovní kariéry v roce 2006 zaznamenal úspěchy i jako trenér českých oštěpařů. V současné době působí jako sportovní ředitel mezinárodního atletického mítinku Zlatá tretra, který se koná každoročně v Ostravě.

27. 5. 1936

V tento den na letišti v Hrabůvce přistálo v 10.20 hod. první letadlo a jednalo se o dvouplošník Baťa. Oficiálně bylo letiště založeno 21. března 1936 díky úsilí Ostravského aeroklubu a podpory majitelů továren, firem a zastupitelů města v čele se starostou Moravské Ostravy Josefem Chalupníkem. Ještě téhož roku žádal Ostravský aeroklub o rozšíření letiště k silnici Moravská Ostrava – Příbor a o stavbu hangáru. Vše bylo realizováno do konce roku 1938. Plocha letiště činila 48 ha s přistávacím pásem 1 000 x 150 m. Letiště bylo využíváno i k vnitrostátní letecké dopravě Československých aerolinií. Svému účelu sloužilo do roku 1959. Dnes jej připomínají např. ulice U Letiště, Startovní, Aviatiků, restaurace Dakota na Plzeňské ulici nebo jeden z hangárů nacházející se na Dubině, poblíž ulice Václava Jiříkovského.

(ab)