VĚDCI ZKOUMAJÍ RADIAČNÍ A CHEMICKOU KONTAMINACI VODY DŮLNÍMI VODAMI

Vliv silně znečištěných důlních vod na kvalitu povrchové vody v lokalitách, které jsou zatížené intenzivní důlní činností, začali v těchto dnech sledovat vědci z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (VŠB- TUO) a Hlavního institutu hornictví (GIG) Katovice. Cílem česko-polského projektu, který podporuje Evropská unie, je zjistit, nakolik jsou povrchové vodní zdroje znečištěny anorganickými solemi, kovy a některými radionuklidy, které mohou mít negativní dopad na všechny živé organismy. Vodní zdroje a jejich kvalita je navíc vlivem sucha v posledních letech ožehavou otázkou, která zajímá nejširší veřejnost. 

„Povrchové vody, které jsou dotčené hornickou činnost, mohou negativně ovlivnit kvalitu životního prostředí a ohrozit zdraví lidí. Zejména pokud jde o zvýšení obsahu rizikových kovů a přirozených radionuklidů s radioaktivním rozpadem. Přesto tato problematika nebyla dosud na žádné ze stran společné hranice ČR a Polska dostatečně prostudována,“ vysvětlil důvody společného úsilí odborníků odpovědný šéf celého projektu Václav Dombek z VŠB- TUO. 

Vzhledem k tomu, že se jedná o společný problém Čechů a Poláků s důlními vodami v Hornoslezské pánvi, zahájili odborníci na obou stranách hranice terénní odběry, měření a laboratorní analýzy. Obdobně jako tomu bylo u jiných společných projektů z posledních let, sjednotí vědci své metody a díky tomu se dopracují k doporučení pro zlepšení kvality povrchových vod u nás i v Polsku. Zatímco v minulosti se pozornost soustředila na kvalitu ovzduší a půd v příhraničních regionech s hornickou činností, nyní jsou na pořadu dne vody. 

„Chceme řešit ekologické problémy v celé šíři, tedy nejen půdu, prachové a plynné emise, ale i další klíčovou složku, kterou je právě voda,“ konstatoval docent Dombek s tím, že vliv rizikových tzv. kontaminantů je kvůli možným průsakům a vtokům důlní vody do vody povrchové na obou stranách česko-polské hranice totožný. 

Výsledky monitoringu a analýz vědci předají orgánům odpovědným za kvalitu životního prostředí.  Ty pak mohou doporučit i úpravu legislativy. Společný výzkum Čechů a Poláků z VŠB-TUO a GIG nese název SUWAT, je financován z programu Interreg V-A Česká republika – Polsko a poběží do 30. 4. 2021. 

(ab)