Ostravská zoologická zahrada chová hrochy přes padesát let, jsou také jejími erbovními zvířaty. Hroši se v zoo pravidelně rozmnožují, dokonce se zde v roce 1972 narodilo vůbec první hroší mládě v tehdejším Československu. Poslední mládě – samice – přišlo na svět v roce 2020. Na podzim došlo k výměně samců. Až doposud byl nový samec od matky s již dospělou dcerou oddělen. V tomto týdnu proběhlo spojení zvířat, při kterém chovatelé zaznamenali i pokusy o páření.
V Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava pobývají aktuálně tři hroši – šestiletý samec, dvanáctiletá samice a její dcera narozená v roce 2020. Samec byl na doporučení koordinátora Evropského ex situ programu pro hrochy obojživelné do Ostravy dovezen na konci listopadu 2024, aby zde nahradil původního samce – otce mladé samice, která už mezitím také dospěla a mohla by mít mláďata.
Samec byl doposud od samic oddělen, ale zvířata byla v neustálém kontaktu přes dělící bariéru. „Samec, který k nám přijel jako velmi submisivní zvíře, se během tohoto období sžil s novým prostředím a také začal být dostatečně sebevědomý. Interakce mezi zvířaty byly v poslední době natolik pozitivní, že již nic nebránilo spojení samic se samcem. Spojování tak velkých a nebezpečných zvířat se nemusí obejít bez komplikací. Může dojít i k závažným zraněním některého ze zvířat, která mohou být fatální. Přestože do vzájemných interakcí mezi zvířaty nijak nezasahujeme, byli jsme připraveni na oddělení zvířat v případě krizové situace. Takový scénář naštěstí nenastal. Drobné potyčky mezi zvířaty byly spíše ritualizovaného charakteru v rámci nastavení hierarchie ve skupině“, popisuje situaci inspektor chovu Matěj Vrúbel. Samec se dokonce pokoušel pářit obě samice krátce po spojení samotném. Zda úspěšně, bude známo nejdříve za osm měsíců…
V současné době je soužití zvířat téměř harmonické. Chovatelé doufají, že se povede navázat na úspěšnou historii chovu těchto impozantních zvířat v ostravské zoo. „Populace hrochů není v zoologických nijak početná, navíc vzhledem k náročnosti těchto velkých teplomilných savců na technologicky nákladná chovatelská zařízení ubývá i chovatelů. Aktuálně je v Evropě chováno 190 jedinců v 72 institucích,“ dodává Matěj Vrúbel.
Hrochy v Zoo Ostrava zachycuje video.
Hroch obojživelný (Hippopotamus amphibius) žije v Africe na jih od Sahary. Areál jeho výskytu je však dnes ostrůvkovitý. Původně se vyskytoval také po celé délce Nilu, dnes již jen na jeho horním toku. Počty hrochů v africké přírodě se dle IUCN odhadují na 115–130 tisíc jedinců. V mezinárodním Červeném seznamu (IUCN Red List) je řazen v kategorii Vulnerable (zranitelný). V přírodě je ohrožen zejména ztrátou přirozeného prostředí, které je člověkem přeměňováno na zemědělskou půdu, a také nelegálním a neregulovaným lovem pro maso a také zuby, které slouží jako náhražka slonoviny na černém trhu.
(tp)
