Typickým hackerem v ČR je zhrzený partner, bývalý kolega nebo pohoršený rodič nepřející lásce

V České republice od roku 2013 výrazně vzrostl počet případů, které řešily nejvyšší soudní instance v souvislosti s kyberkriminalitou a hackery. Zatímco za rok 2013 zaznamenali analytikové práva ve věci neoprávněného přístupu k počítačovému systému a nosiči informací jen 4 případy, v dalších letech rozsudky narostly na sedminásobek, tedy na zhruba tři desítky případů. „Zajímavé je, že se u nás neřeší velké krádeže dat nebo zásahy do soukromí mnoha osob. Typické jsou případy osobní pomsty a škodolibosti,“ zhodnotila výstupy z exkluzívní analýzy dat Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting.

Nejčastěji soudy rozhodují o neoprávněném nabourání se do cizího e-mailového účtu nebo profilu na sociální síti. Mezi obviněnými se často objevují osoby, původně blízké poškozeným, tedy bývalí partneři, manželky a manželé a také pracovní kolegové. Obvykle se neudrží na uzdě také lidé, kteří mají v rámci výkonu svého povolání přístup k různým neveřejným databázím a taková data se jim hodí v osobním životě.

Jedním z nejkurióznějších případů je přečin dámy, která se nabourala do e-mailu bývalého kolegy a za něj pak zaslala hanlivý e-mail s erotickým obsahem na personální oddělení jeho zaměstnavatele. Od soudu odešla s trestem v podobě 150 hodin veřejně prospěšných prací. S dvouletou podmínkou a dvouletým zákazem činnosti skončil otec, který si lustroval přítele své dcery a jeho rodinu. Protože byl policista, podíval se do neveřejných databází. Vybavený informacemi a adresou vyrazil do bytu přítele nezletilé dcery. Toho fyzicky napadl a dceru si odvedl zpět domů.

„Pravdou je, čeští hackeři jsou proti světové lize méně nebezpeční, proto obvykle jejich soudy končívají podmínkou. Ale i české furiantství dovede okolí pěkně vyvést z míry,“ hodnotí Gříbková. Mezi nejzávažnější tuzemské kyberzločiny se řadí prodej dat bývalého zaměstnavatele konkurenci. To, že firma zaslala data dobrovolně zaměstnanci nebo obchodnímu partnerovi ke zpracování, ještě neznamená, že s nimi lze dále nakládat nebo dokonce obchodovat. „Je to neoprávněný přístup, který v nejčerstvějším případu soud potrestal dvouletou podmínkou,“ říká analytička práva. Obdobně je to podle ní také v případě, kdy původnímu zaměstnavateli data smažete, třeba ve vzteku z ukončení pracovního poměru nebo kvůli povýšení jiného kolegy.

 V ČR se trestá také zneužití dat na Facebooku, a to i když jde o blízkého příbuzného. Jeden z odsouzených se naboural do osobního profilu své sestry, smazal její profilovou fotografii a nahradil ji fotem Anonymous. Kromě toho asi 130 lidem rozeslal části sestřiny neveřejné korespondence. Podle něj prý šlo jen o „sourozenecké nedorozumění“, ale i tak z toho vyplynul podmíněný trest.

V Česku zatím nejvyšší soudy neřešily postih hackera za masovou záležitost, tedy za poškození velkého množství dat subjektů. Analýza Atlas Consulting se opírá o data generovaná z právně informačního systému Codexis doplněného systémem Citex. Systémy umožňují najít ve statisících soudních rozhodnutí ta, která jsou nejpodstatnější k danému typu kriminality a poskytují tedy analýzu aplikace soudních rozhodnutí v českém právním systému.

(nm)