Za každým velkým rozhodnutím je nejen obrovská odvaha, ale i velké odborné a životní zkušenosti. Taková mimořádná událost se odehrála v roce 1970 v novém pivovaru Radegast v Nošovicích. Tehdejší sládek Jaromír Franzl tam uvařil pivo, které mělo naprosto nezvyklou hořkou chuť. Tlaku okolí i kritiků nepodlehl a stál si za svým. Pivovar Radegast vaří podle jeho odkazu správně hořkého pivo dodnes. Padesáté výročí od uvaření první várky slaví nošovický pivovar 3. prosince 2020.
„Za svůj pivovarský život jsem navštívil desítky pivovarů po celém světě. V každém z nich jsem našel něco jiného nebo zajímavého. Výjimečný pocit jsem ale vždy měl jen na jednom místě. Ten srdečný vztah k pivovaru a pivu, jaký mají lidé v Nošovicích, je naprosto jedinečný
a neobyčejný. Navíc to jsou velcí odborníci, kteří obstojí ve světové konkurenci. Pivovarství neberou jen jako práci, ale jako poslání. Jsem na všechny minulé i současné zaměstnance hrdý,“ říká Ivo Kaňák, manažer pivovaru Radegast.
Kde vyroste a jak se bude jmenovat
V 50. letech minulého století zažívala severní Morava prudký vzestup průmyslu a začal být nedostatek piva. Zároveň se propadl poddolovaný pivovar v Karviné. Vhodné místo
pro samotný pivovar Radegast se však hledalo už od roku 1953. Vyhrály Nošovice, a to díky blízkému zdroji kvalitní vody z horské nádrže Morávka a dobré pozici uprostřed regionu. Slavnostní poklepání základního kamene proběhlo 7. července 1966.
Zbývalo jen najít správné jméno. K tomu posloužila veřejná soutěž uspořádaná v roce 1969. Název měl být krátký, jednoslovný a měl mít bezprostřední vztah k regionu a k Beskydům. Sešlo se přes 3 500 návrhů včetně recesistických jako Rumcajs, Fridex nebo Magdon. Mezi nápady se objevily i Beskyd, Ogar nebo Pinoš. Nakonec ale lidé nejvíce navrhovali název Radegast, který odkazoval k bohu pohostinství, hojnosti a úrody.
Podoba boha Radegasta, jak ji známe dnes, je výsledkem dlouholeté práce sochaře a frenštátského rodáka Albína Poláška. Díky Poláškově odhodlání a lásce k rodnému kraji vznikl symbol, který nese i hořké pivo Radegast. Málo se ví, že světoznámý sochař vytvořil dva originály. Jeden je na radnici ve Frenštátě pod Radhoštěm, druhý je v pražské zoologické zahradě. Na Radhošti je žulová kopie, kterou nechal vytvořit pivovar Radegast v roce 1996.
Zrod hořkého piva
Otec piva Radegast Jaromír Franzl pocházel z tradiční pivovarské rodiny, jejíž kořeny sahají až do roku 1758. Sládkem nošovického pivovaru byl od roku 1970 do roku 1978. Právě on vtiskl Radegastu charakteristickou výraznou hořkost, která byla v té době jiná než u ostatních piv na trhu.
Tenkrát pivovary totiž vařily převážně nasládlá piva. Jaromír Franzl ale chtěl v Nošovicích uvařit pivo, které by mělo úplně jinou chuť – hořkou. To se mu povedlo prosadit díky malé lsti, když dal při testování kolegům ochutnat vedle hořkého vzorku ještě sladší vzorek piva, než
se tehdy obvykle vařil. A bylo rozhodnuto. První várka piva Radegast, které si brzy vytvořilo trvalou přízeň konzumentů, byla uvařena 3. prosince 1970.
Úspěch hořkého piva z Nošovic pokračuje i po 50 letech. V posledních letech prodeje piva Radegast rostou. Větší oblibě se těší ležáky včetně Radegast Ryze Hořké 12, která v roce 2019 rostla na tuzemském trhu meziročně o 13 %. Ve srovnání s daty za celý pivní trh měl
až do loňska Radegast lepší poměr prodejů čepovaného piva ku balenému. V letošním roce zaznamenává Radegast zvýšeně prodeje v obchodech. Podle posledního výzkumu z třetího kvartálu roku 2020 je Radegast třetím nejoblíbenějším pivem v Česku*.
„Dodnes vaříme pivo Radegast podle „hořkého“ odkazu Jaromíra Franzla. V roce 2014 jsme chuťově odlišili a vylepšili náš ležák a uvedli na trh Radegast Ryze Hořkou 12. O tři roky později pak následovalo výčepní pivo Radegast Rázná 10, která nahradila Radegast Original. Letos jsme uvařili výčepní speciál Radegast Ratar s 50 jednotkami hořkosti, což z něj dělá nejvíce hořkého pivo v historii našeho pivovaru,“ říká Petr Kwaczek, sládek pivovaru Radegast.
Pivovarský průkopník ví, kde je doma
Radegast byl od začátku průkopníkem moderního pivovarnictví, které ale vždy stálo
na základech tradiční pivní kultury a odkazu prvního sládka vařit hořké pivo. Pivovar Radegast byl u nás první a dodnes jediný, který zavedl na varně tzv. sladinový filtr nebo jako první tuzemský pivovar instaloval v provozu anaerobní čističku odpadních vod. V 90. letech stál kupříkladu u zrodu, v současné době velkého fenoménu, nealkoholického piva Birell. V roce 2018 zase dosáhl, i v celosvětovém měřítku, neskutečného milníku, když dokázal snížit spotřebu vody potřebnou na výrobu piva (stačilo mu 2,51 hektolitru vody na výrobu 1 hl piva).
Správně hořké pivo Radegast stálo i u velkých českých i světových událostí. Nošovickým pivem se slavila vítězství na olympijských hrách od Albertville až po Nagano. Tam
si Radegastem připíjeli čeští hokejisté i fanoušci po zisku olympijského titulu. „Velká vítězství, ale i prohry, slavíme i dnes. Pořád jsme součástí toho nejlepšího, co u nás máme. Jsme partnerem českého národního sportu, extraligy ledního hokeje, jsme propojeni s Colours of Ostrava, což je jeden z největších a nejoceňovanějších festivalů v Česku, nebo jsme partnerem Dnů NATO, největší akcí svého druhu ve střední Evropě,“ říká Marek Grabovský, manažer značky Radegast.
Pivovar Radegast je v severomoravském regionu doma a snaží se o tento svébytný kraj pečovat a zachovat jeho jedinečnost i následujícím pokolením. Prostřednictvím grantového programu Radegast lidem za posledních 19 let podpořil desítky projektů částkou téměř 40 milionů korun. Program se zaměřuje hlavně na péči o přírodní bohatství, péči o vodní zdroje
a ochranu životního prostředí v Beskydech a okolí.
Oslavy 50 let hořkosti
K letošnímu jubileu vyšla kniha známých i méně známých příběhů 50 let pivovaru Radegast. Unikátní publikace obsahuje také více než 300 fotografií, ilustrací a obrázků. K zakoupení je na e-shopu Radegast. Ojedinělé pivovarské technologie, unikátní exponáty, velká sbírka pivního skla nebo velkoplošné projekce pivovarských provozů či starých reklam jsou k vidění na výroční výstavě v Národním zemědělském muzeu v Ostravě. Výstava potrvá až do konce roku 2021. K „padesátce“ vznikla rovněž originální kolekce oblečení a doplňků, sada tácků
pod pivo nebo plechové cedule, které se inspirovaly motivy z historie reklam a komunikace značky Radegast.
V pivovarství odjakživa platí, že sládek pivo vaří a hospodský ho dělá. Pivovar Radegast proto letos ocenil několik hospod, které mají na čepu nošovické pivo celých 50 let. „Pevnou složkou úspěchu našeho piva jsou právě hospody a jejich majitelé či provozovatelé. Správnému čepování věnujeme pozornost dlouhodobě. Průběžně pomáháme zlepšovat péči o pivo
a správné čepování v hospodách. Nejlepší výčepní oceňujeme třeba v soutěži Radegast Mistr Výčepní. Jde nám o zvýšení prestiže tradičního výčepního řemesla, bez kterého by pivo v hospodách nebylo tak kvalitní a vynikající,“ říká Roman Šolc, obchodní sládek pivovaru Radegast.
K 50. výročí od uvaření první várky nošovičtí sládci uvařili limitovanou edici 1970 kusů várky Radegast 1970-2020. Retro balení obsahuje Radegast 12 uvařenou podle původní receptury a současnou Radegast Ryze Hořkou 12. Omezené množství dárkových balení je v prodeji v Návštěvnickém centru pivovaru v Nošovicích.
Dej Bůh štěstí i dalším generacím
Zvyšující se poptávce po nošovickém pivu i měnícím se návykům spotřebitelů jde pivovar Radegast naproti. Díky investici za 600 mil. Kč se mu podařilo v roce 2020 spustit novou plechovkovou stáčecí linku a centrální sklad, kam směřují piva jak z nové plechovkové linky, tak ze stávající lahvové. Kapacita linky je 60 tisíc plechovek za hodinu a přes 600 000 hl piva za rok.
Investice do nové plechovkové linky a centrálního skladu přinesla zhruba 40 pracovních míst. Celkově má pivovar Radegast přibližně 400 zaměstnanců. V současné době v Nošovicích připravují navýšení kapacity varny i kvašení, aby bylo možné naplno využít výkonnost všech stáčíren, které v areálu pivovaru jsou.
„Život je tady u nás někdy hořký a vždycky k němu patřilo hořké pivo. Český národní nápoj, který jsme zdědili po svých předcích. V Nošovicích s hrdostí pokračujeme v pivovarské tradici pevně stojící na základech tradiční pivní kultury, ale nebojíme se také nových technologií, které českému pivovarství mnohdy ukázaly cestu. Dnes stojíme na prahu dalšího rozvoje pivovaru a věřím, že i celého našeho regionu. Uděláme pro to vše, co umíme. Tak dej Bůh štěstí,“ říká na závěr Ivo Kaňák, který v nošovickém pivovaru pracuje už 35 let.
(nm)
