MLÁĎATA PLAMEŇÁKŮ KUBÁNSKÝCH

V hejnu plameňáků kubánských v Zoologické zahradě a botanickém parku Ostrava se vylíhla první mláďata. K dnešnímu dni je na světě pět mláďat, tři chovné páry ještě svá vejce inkubují. Návštěvníci mají možnost malé plameňáky pozorovat, jak postupně opouštějí rodná hnízda a začínají objevovat okolní svět.

První mládě se vyklubalo 14. června, poté následovalo dalších šest, ale dvě mláďata záhy po vylíhnutí uhynula. Aktuálně je tedy na světě pět mláďat a tři další by mohla ještě přibýt, protože tři páry svá vejce stále inkubují. Samice plameňáků snáší jedno bíle zbarvené vejce do homolovitého hnízda vybudovaného z bahna a písku. Při inkubaci vejce i při následné péči o mládě se střídají oba rodiče.

Ostravská zoo chová tyto starobylé elegantní ptáky ze specializovaného řádu plameňáků (Phoenicopteriformes) od roku 1979 a během této doby se podařilo odchovat přes 90 mláďat. Aktuálně hejno čítá 53 jedinců (bez letos vylíhnutých mláďat) – 30 samců a 23 samic. Ve skupině žijí stále dva jedinci, kteří byli v roce 1979 do zoo jako dospělí přivezeni, to znamená, že mají více než 40 let! Plameňáci jsou dlouhověcí ptáci a mohou se dožívat přes 50 let, někdy se uvádí i 70-80.

Hnízdící plameňáky mohou návštěvníci pozorovat ve výběhu u hlavního vstupu do zoo. Mláďata plameňáků jsou po vylíhnutí pokryta šedobílým prachovým peřím a na rozdíl od dospělých mají krátké nohy i krk a rovný zobáček. Intenzivní oranžovorůžové zbarvení získají až v průběhu druhého roku života. Zbarvení plameňáků je způsobeno oranžovo-červenými barvivy (karotenoidy) obsaženými v potravě plameňáků, která se ukládají do peří. První měsíce krmí rodiče své potomky speciálním rosolovitým výměškem ze zažívacího ústrojí. Poté začínají mladí plameňáci přijímat potravu dospělých, kterou tvoří drobní korýši, řasy a plankton.

Plameňáci kubánští (Phoenicopterus ruber) obývají mělká jezera a laguny souostroví Velkých Antil (Kuba, Bahamy, Hispaniola), poloostrova Yucatan a severu Jižní Ameriky. Prozatím nepatří k ohroženým druhům, ale jejich přirozené prostředí se zmenšuje v důsledku průmyslové těžby soli.

(ab)