Kalendárium města Ostravy na 13. týden od 27. března do 2. dubna

Kalendárium historických událostí města Ostravy od 27. března do 2. dubna. 

27. březen 1871

Stav budovy obecné školy v Zábřehu z r. 1801 sestávající z jedné třídy a bytu pro učitele se začal časem zhoršovat a její stísněné prostory již neodpovídaly potřebám výuky rostoucího počtu žáků. Obec proto budovu prodala a částku získanou z prodeje věnovala na stavbu zcela nové školní budovy, jejíž rozpočet byl vyčíslen na 8000 zlatých. V nové obecné škole za kostelem Navštívení Panny Marie v ulici Závoří se začalo vyučovat 27. března 1871. Správcem školy byl jmenován Richard Sedliský, který do té doby učil v Moravské Ostravě. Od školního roku 1884/1885 byla dosud dvojtřídní škola rozšířena na trojtřídku. I tato budova však brzy přestávala stačit. Ve školním roce 1891/1892, kdy navštěvovalo první třídu dokonce 176 dětí a muselo být zavedeno polodenní vyučování, se stavba nové školní budovy stala opět naléhavou.

31. březen 1883

31. března 1883 vyšlo poslední číslo přílohy Opavského týdeníku Ostravan, která byla prvním českých zpravodajstvím o aktuálním dění ve městě a okolí, ať se jednalo o národněpolitické, školské, kulturní nebo hospodářské otázky. Své příspěvky k dějinám města zde publikovali také místní vlastivědní pracovníci. Příloha vycházela tři roky od 3. 7. 1880 vždy jednou týdně. Německé obyvatelstvo mělo „své“ noviny již od r. 1875, kdy začal vycházet Lokalanzeiger für Mähr. Ostrau und Umgebung a od prosince 1876 Mährisch-schlesischer Grenzbote.

1. duben 1937

Na počátku dubna 1937 otevřela vlastní advokátní kancelář patrně první žena-advokátka v Moravské Ostravě. Byla jí Zdislava Adamová-Barvíková (1904-1988), dcera revidenta Krajského soudu v Moravské Ostravě Františka Barvíka. V r. 1922 složila maturitu na dívčím reformním reálném gymnáziu ve Slezské Ostravě a od školního roku 1924/1925 se zapsala jako řádná posluchačka ke studiu na Právnické fakultě Karlovy univerzity. Patřila mezi první ženy, které zde mohly studovat a studia ukončily. Na rozdíl od filosofické fakulty, která byla ženám otevřená již od r. 1897 a lékařské fakulty, kam měly ženy přístup od r. 1900, se mohly řádnými posluchačkami práv stát až od zimního semestru 1918/1919 a trvalo téměř dalších 15 let, než jejich počet překonal deset procent zapsaných posluchačů. Do konce r. 1927 promovalo na právech v Praze pouhých 70 žen. Zdislava Barvíková v r. 1929 jejich řady rozšířila. Před otevřením vlastní praxe pracovala jako advokátní koncipientka.

Zpracoval: Archiv města Ostravy

(ab)